Nestává se každým rokem, aby se mužstvo dostalo do finále a už vůbec nebývá zvykem, aby si hráči mohli rok co rok po finále pověsit na krk zlaté medaile. Každý, kdo kdy okusil náročnost jakéhokoli sportu, moc dobře ví, kolik úsilí a snahy se skrývá za jakýmkoli úspěchem. Ne vždy stačí mít v týmu jen ty nejlepší. Pokaždé je k finálnímu vítězství zapotřebí skvělé party, kde se může jeden spolehnout na druhého, tak aby věděl, že si vzájemně v týmu budou všichni krýt záda. Modrobílá parta z Ježkárny však letos nabídla něco výjimečného. Bezmála čtyřicet kamarádů se spojilo v jednu velikou rodinu, která dokázala ovládnout 2. ligu i přes nesčetné překážky, které se jim postavily do cesty. Po základní části, nadstavbě a semifinále s Prachovicemi se postavilo do cesty ježčího štábu komando z Chlumce. První dvě utkání nedopadla dle očekávání a výběr Lukáše Novelinky se vracel na domácí půdu s nožem na krku. Stačilo jen jednou prohrát a bylo po ježčím snu. Nelehký úkol Ježci zvládli a po třech vítězstvích v řadě překlopili celou sérii na svou stranu a odstartovaly nespoutané oslavy, které ještě stále nekončí.

Po dvou letech došlo k repríze semifinále ježčí rezervy a Prachovic. Naposledy heřmanoměstecký B-tým nestačil na nedalekého soupeře poměrem 1:3 na utkání. Tehdy, i díky kontumaci druhého duelu na domácí půdě, opouštěli hráči pod vedením Lukáše Vajdy Ježkovku za nepříznivé situace 0:2. V Prachovicích dokázali vybojovat prodloužení série, ale jen do neděle, kde definitivně sklapla past. O rok později oba soupeři poměřili své síly v bitvě o bronz, kterou ovládli Ježci výsledky 3:1 a 8:3. Dvě branky do ježčí sítě si tehdy připsal dnešní člen výběru Lukáše Novelinky, jenž letos pálil opačným směrem. Nyní Ježci dokázali svému rivalovi oplatit dva roky staré vyřazení a pojistit si postup do finále play-off 2. ligy. Celou sérii navíc hráči s ježkem na hrudi ukončili v nejkratším možném čase, neboli ve třech hraných duelech. V souboji o zlato vyzve modrobílá družina daleký Chlumec, který ovládl nadstavbovou část. Úvodní finálové utkání se uskuteční 16.5. na oblíbeném povrchu Romana Hejla v Chlumci.

Do páté sezóny v 1.lize Ježci vstupovali s jednoznačným cílem dostat se do bojů o medaile. Třikrát jim ve čtvrtfinále byla soupeřem nepřemožitelná Vlčí Smečka, tentokrát však po vítězném tažení základní částí los připadl na Nové Strašecí. Po vyrovnaných bitvách s Bubáky se však Heřmanův Městec se sezónou loučí.

O víkendu se B-tým postavil k semifinále čelem a dokázal v obou domácích zápase zvítězit! Tím si připravil dobrou pozici pro postup do finále, ale poslední krok bývá nejtěžší, říká se. Nicméně Ježci rivala z Prachovic dokázali doma dvakrát zdolat. Dorost naopak narazil na Brno, kterému nevstřelil branku. Vše pečlivě sledoval a náležitě zhodnotil ten nejpovolanější, dlouholetý šéftrenér mládeže Jirka Kozel!

Trenér juniorů Lukáš Vajda hodnotil uplynulou sezónu, ve které se tým musel popasovat se ztrátami v kádru a nepřízní osudu. Dorostenci a starší žáci vyšli tento víkend bodově na prázdno. Přečtěte si hodnocení trenérů jednotlivých kategorií.

Do nedělního duelu se vydávalo stmelené béčko s jediným ale za to řádně těžkým úkolem. Výhra s Prachovicemi byla nutnost, aby mohla ježčí rezerva přeskočit v play-off nevyzpytatelné čtvrtfinále. Vzhledem k tomu, že ježčí A-tým by měl rád ve svém play-off do rezervy zdravé náhradníky z béčka, musela si ježčí rezerva volno vybojovat. Přesčas v podobě prodloužení byl pro aktéry posledního nadstavbového utkání velkým riskem. Hráči tak dělali vše proto, aby zápas skončil již po 45 minutách hry. Na lavičce se v roli trenéra při absenci Lukáše Novelinky objevil žolík v podobě Kamila Mlejnka. Zkušený žolík během hry vytáhl i rok staré eso z rukávu. Nebojácným tahem střelce Víta Musílka z obrany do útoku uštědřil soupeři definitivní šach-mat.

Obě nejvyšší mládežnické kategorie už dohrávají své soutěže a je to těžké. Souboje spíše připomínají souboje Davida s Goliášem, kdy však Davida jeho nevýhoda (v tomto případě malý počet hráčů a nezkušenost na straně Ježků) k vítězství nestačila. Zápasy zhodnotil trenér Jiří Kozel, který se pro tento víkend ujal koučování obou týmů.

O Velikonoční neděli vyrazil heřmanoměstecký A tým k poslednímu utkání základní části do České Třebové a jednalo se o souboj lídra tabulky s týmem na jejím chvostu. Ježci měli navíc speciální motivaci – výhra by znamenala vítězství v základní části.

Junioři zažívají velmi náročnou sezónu, ve které jim chybí opory týmu. Navíc se jejich zápasy hrají souběžně s A-týmem, který zapojuje mladé naděje. I tak ale trenér Vajda své borce burcuje a tým hraje obětavě, za což si zaslouží velké uznání. Dorostenci naopak potřebovali výhru, aby se vyhnuli dalekému výletu do Malenovic, což se jim povedlo a i když je 7. místo nakonec mírným zklamáním, čekají je ještě zajímavá utkání. Své k tomu řekli trenéři.

Předzápasová příprava připomínala politickou scénu a věčné téma, kterým je převlékání kabátů. Po utkání domácího A-týmu se strhlo tolik výměn hráčů, že by i manažeři klubů v NHL nestačili valit bulvy. Od brněnských Buldoků putoval na ježčí stranu Karel Mojdl, naopak z domácích řad dezertoval trenér áčka Lubomír Menc a brankář Petr Smekal. Oba si nasadili zelený frak a vítězný úsměv ještě ze středoevropského času 15:30, kdy rozhodl prvoligové prodloužení Ondřej Běloušek, přehodili za soustředěný poker-face. V prvním nadstavbovém zápasu jara musela ježčí družina neustále dotahovat. Nakonec se aktéři nedělního duelu shodli na tom, že 45 minut hry je pro mrňata a párty bude pokračovat pětiminutovým nastavením. Ani čas navíc se skóre nepohnul. Záchranou pro hráče byly nájezdy. Neboť hrát nekonečné prodloužení by vzhledem k brankářské fazóně mohlo znamenat, že Ježci s Přeloučí budou hokejbal mrskat ještě místo holek na Velikonoční pondělí. Nakonec se v nájezdech našel jediný úspěšný exekutor a mohlo se jít domů.