Související zápasy

Ježci Heřmanův Městec
1010_20260602_215441.jpg

Ježci převzali zlaté ocenění v nabité konkurenci

Nestává se každým rokem, aby se mužstvo dostalo do finále a už vůbec nebývá zvykem, aby si hráči mohli rok co rok po finále pověsit na krk zlaté medaile. Každý, kdo kdy okusil náročnost jakéhokoli sportu, moc dobře ví, kolik úsilí a snahy se skrývá za jakýmkoli úspěchem. Ne vždy stačí mít v týmu jen ty nejlepší. Pokaždé je k finálnímu vítězství zapotřebí skvělé party, kde se může jeden spolehnout na druhého, tak aby věděl, že si vzájemně v týmu budou všichni krýt záda. Modrobílá parta z Ježkárny však letos nabídla něco výjimečného. Bezmála čtyřicet kamarádů se spojilo v jednu velikou rodinu, která dokázala ovládnout 2. ligu i přes nesčetné překážky, které se jim postavily do cesty. Po základní části, nadstavbě a semifinále s Prachovicemi se postavilo do cesty ježčího štábu komando z Chlumce. První dvě utkání nedopadla dle očekávání a výběr Lukáše Novelinky se vracel na domácí půdu s nožem na krku. Stačilo jen jednou prohrát a bylo po ježčím snu. Nelehký úkol Ježci zvládli a po třech vítězstvích v řadě překlopili celou sérii na svou stranu a odstartovaly nespoutané oslavy, které ještě stále nekončí.

Finále: HbC Chlumec nad Cidlinou vs Ježci Heřmanův Městec B - konečný stav série 2:3

Duel - Vykoupení z věznice Shawshank

    Chlumec vs Ježci 3:2pp (0:1, 0:1, 2:0 -1:0)

    Úvodní finálové klání bylo zcela prestižní událostí. Dalo by se to přirovnat k předávání filmových Oscarů. O první cenu se ucházely dva filmy. Heřmanoměstecká koprodukce nabídla film Ježci a chlumecký štáb přišel s tvrdým bijákem Vrtačky. Ježci si odnesli cenu za nejlepší původní scénář, který nesepsal nikdo jiný než samotný kapitán hostů. Lukáš Novelinka si tak mohl dokráčet pro první sošku sobotního odpoledne - 0:1. Po přestávce byla na řadě další nominace. Nejlepší režie putovala opět mezi Ježky, smyslné přechody z pásma do pásma, výjimečné efekty a kombinace snímků měl na starosti Ondřej Hruban - 0:2. Již to mohlo vypadat, že slavnostní galaodpoledne ovládnou hosté, jelikož se šlo do posledního dějství, nicméně, jak se lidově říká, neříkej hop dokud nepřeskočíš. V kategorii nejlepší vedlejší role opanoval cenu nejmladší účastník celé série Marek Chára - 1:2. Následovala hlavní cena pro nejlepšího herce, kterou si odnesl Štěpán Horák a bylo srovnáno - 2:2. Porota se tak musela poradit o tom, kdo si domů odnese cenu za nejlepší krátkometrážní hraný film. Tento film nakonec trval jen šest minut a sedm sekund, hlavní roli v něm sehrál znovu Marek Chára a bylo rozhodnuto, že nejoceňovanějším filmem se stanou chlumecké Vratčky, které nakonec posbírali tři ceny - 3:2

    Duel - Řešení jménem Alabama

      Chlumec vs Ježci 3:2 (0:0, 2:2, 1:0)

      Druhý herní den mohl zase připomínat komediální film Trestná lavice. Arbitři nedělního utkání hraného v Chlumci rozdali všeho všudy 23 trestů. Sváteční divák by si během utkání mohl v určitých momentech velmi lehce splést trestnou lavici se střídačkou. Počty hráčů byly totiž chvílemi dosti vyrovnané na obou stanovištích hřiště. Do vedení se tentokrát dostali domácí zásluhou Divíška - 1:0. To nebylo zdaleka vše, co nabídlo soudní líčení. V následujících pěti minutách dostal dvakrát slovo u obhajoby Dominik Macenauer a otočil vývoj finálního procesu ve prospěch hostů - 1:2. Radost z případného omilostnění utichla jen pouhou minutu na to. Srovnání měl na starosti Erben - 2:2. V průběhu třetího dějství už padaly tresty jak na běžícím páse. Za celé právní řízení nedělního soudu padlo celkem 20 minut trestů na straně domácích a k jedenácti nižším trestů na straně hostů přibyl i jeden vyšší rozsudek v podobě 5+OK. Když už to vypadalo, že dojde k dalšímu přelíčení, rozhodl o celé záležitosti domácí Mikulecký - 3:2. Ježci se tak domů poroučeli za nepříznivého stavu 2:0 pro Chlumec. Od Cidliny se tedy vrátili s nepořízenou.

      Duel - Odvrácení matchballu

        Ježci vs Chlumec 4:1 (0:0, 2:0, 2:1)

        Před třetím duelem pronesl k domácímu mužstvu kapitán Lukáš Novelinka pár slov, která vystihovala nepříznivou situaci zcela výstižně: „Tak před týdnem nám zbývaly tři výhry, dneska nám zbývá pořád to samé.” Po úvodní minutě ticha zůstaly oba celky jak opařené. Šance byly k vidění na obou stranách, avšak první změna stavu přišla až ve druhé části. Na trefu Ventury navázal přesným zásahem Musílek a bylo to již 2:0. Když zvyšoval ve třetí třetině nejlepší střelec domácích Hruban již na 3:0, vypadalo to na jasnou jízdu modrobílých. Na tuto trefu reagoval soupeř rychlým kontrem již po 14 sekundách hry a bylo znovu zaděláno na drama. Úsměv na tváři vrátil nejen domácím hráčům ale i příznivcům Ježků Novelinka. Sobotní výhra 4:1 tak vrátila Ježky znovu do hry o zlatý grál.

        Duel - Domácí kanonáda

          Ježci vs Chlumec 8:0 (2:0, 3:0, 3:0)

          První den druhého hracího víkendu jasně ukázal domácím, že bez zbytečných faulů lze Chlumci konkurovat. Ba dokonce Ježci potvrdili možná i o trochu lepší herní projev než soupeř. Fanoušci vyrovnaného hokejbalu a přetahované o každý gól si každopádně ve čtvrtém finálovém duelu na svoje nepřišli. Hosté z pod Karlovy Koruny zavítali na Ježkovku v neúplné sestavě a od prvotního buly byla na hřišti znát ježčí převaha. Nejvíce se blýskl šestibodový Dominik Macenauer, jenž zapsal až skoro neuvěřitelných 3+3 a přiblížil se plaketě pro nejproduktivnějšího hráče play-off. Takzvaný ohon letošní play-off komety dokresloval pětibodový Roman Hejl s bilancí 2+3. O zbylé tři zásahy se postaralo trio Musílek, Novelinka, Jurga, čímž dobarvilo výsledné skóre na nelichotivých 8:0. Jedinou kaňkou na straně domácích bylo nikým nezaviněné zranění Tomáše Trojka, jemuž všichni přejeme, pokud možno, co nejrychlejší rekonvalescenci.

          Duel – Finále grande

            Chlumec vs Ježci 2:5 (0:2, 0:2, 2:1)

            Sobota 30. května se nesla ve znamení rozhodující bitvy. Ať už to mělo dopadnout tak či onak, medaile musely být rozdány a finále měl dospět ke konci. Ježci byli připraveni na všechno, přesto si do hlavy dávali jeden cíl, který byl pro některé nade všechno. Myšlenka, která vrtala polovině týmu hlavou, se vztahovala k vyvarování se trestům. Přeci jen 23 udělených trestů za první dvě utkání nebylo hezkou vizitkou ježčí hry a bylo potřeba se oprostit od hry ve čtyřech, či ještě méně lidech. Přání otce myšlenky bylo vyslyšeno již v osmé minutě, kdy se za vrátka trestné lavice podívali vzájemně Ventura s Horákem. Bohužel právě ježčí aktér mohl zamířit po verdiktu 5+OK předčasně pod sprchové kohoutky chlumeckých umýváren. Příprava na asfalt z hřiště bývalého Jokeritu se ale přeci jenom musela nějako projevit. Ve hře 4 na 4 se dokázal prosadit Novelinka, v následném oslabení navýšil vedení Macenauer a pro Ježky se začalo páté finále konečně zrcadlit v třpytivých barvách. Aby mohlo být ještě radostněji, navýšili svými pumelicemi Hejl s Hrubanem na rozdíl čtyř branek. Ve 43. minutě se prosadil opět „Dom” a pomyslný kanár kroužil nad Cidlinou. O odvrácení tenisové ostudy se postaral domácí Kosina a půl minuty před koncem ještě Erben, ani tyto zásahy už však neodvrátily skutečnost, že zlato putuje do Heřmanova Městce.

            Vůbec poprvé v historii tak Ježci ovládli 2. ligu a v Heřmanově Městci mohly propuknout vítězné oslavy. Během nich ježčí B-tým podnikl noční návštěvu předsedy nebo fotku s městskými strážníky. Více už si však titulová kabina nechá pro sebe. Soupeři z Chlumce se sluší poděkovat za divácky atraktivní sérii, která naplnila všech pět možných duelů a byla reklamou na hokejbal. Zároveň gratulujeme ke skvělé reprezentaci města a stříbrnému umístění, jež si zaslouží taktéž patřičný obdiv.

            Hodnocení Jiřího Kozla: 

            "Ještě než začnu s hodnocením samotného finále, rád bych ještě vzpomenul na semifinále, které sice dopadlo 3:0 v náš prospěch, ale bylo velice těžké a Prachovice nám nedali nic zadarmo. Do finále jsme dostali Chlumec a díky jeho lepšímu postavení jsme věděli, že budeme muset vyhrát jednu bitvu u nich na asfaltu. V prvních dvou zápasech jsme soupeře chtěli porazit jejich zbraní, budeme tvrdší a vyhrajeme všechny osobní souboje na hřišti. Přineslo to pouze dva těsné výsledky, ale bod za vyhraný zápas žádný. Věděli jsme, že to musíme změnit, ale bylo nutné to i dokázat. Drobně jsme změnili sestavu a hlavně přípravu do utkání, kde jsme jasně apelovali na to, že nemusíme vyhrávat souboje u mantinelu, ale nesmíme jim dát prostor následně. S urychlením hry díky našemu plastu a velmi teplému počasí jsme třetí zápas zvládli, ale bylo tam dle mě i to momentum série, při snížení na 3:1 jsme znervózněli a Chlumec byl blízko i ke gólu na 3:2 a bylo by zle. Čtvrté utkání jakoby nebylo, soupeř ve slabší sestavě zcela odpadl a my hráli na čtyři útoky a v klidu vyrovnali na 2:2. Zde bylo znát, že soupeř si myslí, že jsme fakt dobrý, ale bylo nutné jim to dát vědět i u nich na asfaltu, aby si to nejen mysleli, ale i věděli. Říkal jsem, že nemusí jít vše podle plánu, může dostat někdo vyšší trest, můžeme dostat první gól, může nám soupeř vyrovnat těsně před koncem, na vše musíme být připraveni. Naštěstí z těchto situací, na které jsme chtěli být připraveni, přišla jen jediná a to vyloučení na 5+OK Ventury, ale poradili jsme si s tím výtečně. Ještě ve hře 4 na 4 jsme vstřelili první gól a v oslabení druhý. Až do třetí třetiny neměl soupeř skoro nic a co jsme nezachytili, chytil Pítrs v brance. Svoje umění pak musel vytáhnout ve třetí třetině, kde Chlumec ukázal svoji sílu a zatlačil nás, ale my odolali, přidali gól do prázdné a inkasovali až v mistrovské euforii. Já moc děkuji týmu, že jsem mohl posbírat další zkušenosti. Nebylo úplně jednoduché mezi ně naskočit, některé tváře jsem úplně neznal, nevěděl jak ta střídačka funguje, jak zareagují na mě a jak budu fungovat s hráči, ke kterým chovám respekt, jelikož toho již hodně dokázali, ale tohle ze mě spadlo okamžitě a zjistil jsem, že "radit" zvládnu každému ;o))) no a nakonec se to povedlo."

            Poděkování autora Honzy Čapky:

            "Chtěl bych poděkovat celému týmu za neuvěřitelnou sezonu, kterou jsem mohl zakončit těmito zlatými řádky. Velké díky patří trenérům Lukáši Novelinkovi a play-off trenérovi Jiřímu Kozlovi, že i přes časovou vytíženost dali tomu mužstvu i zbytky svého volného času. Další poděkování patří všem hráčům, kteří nastoupili do sezony, jmenovitě: Petru Novelinkovi, Petru Mencovi, Petru Blažkovi, Lukáši Budínskému, Martinu Čejglovi, Kryštofu Daníčkovi, Romanu Hejlovi, Milanu Holému, Ondřeji Hrubanovi, Lukáši Jurgovi, Petru Koprivovi, Filipu Kovářovi, Lukáši Kozlovi, Filipu Lebduškovi, Dominiku Macenauerovi, Josefu Macháčkovi, Jakubu Málkovi, Tomáši Málkovi, Michalu Marečkovi, Kamilu Mlejnkovi, Karlu Mojdlovi, Vítu Musílkovi, Filipu Pecinovi, Jakubu Peřinovi, Tomáši Pilařovi, Jakubu Reinbergovi, Tomáši Roztočilovi, Matěji Řivnáčovi, Jiřímu Sedlákovi, Michaelovi Starému, Patriku Škodovi, Vojtěchu Šmídovi, Tomáši Trojkovi, Tomáši Venturovi, Sebastianu Boháčovi, Dominiku Šulcovi, Janu Hudcovi - ti všichni se minimálně jednou dostali na zlatou soupisku a za jejich odvedené výkony jim patří neskonalé díky. Krom zmíněných hráčů se sluší poděkovat i ostatním členům A-týmu, kteří jsou taktéž nedílnou součástí ježčí rodiny. Mimo tyto všechny klubové příslušníky se patří poděkovat i celému ježčímu fanklubu, jež hnal nás na hřišti za stále lepšími výsledky. Toto poděkování a kousek zlata posíláme za celý klub i tam nahoru. Věříme, že jsi Čendo celou sérii dokoukal a oslavil na nebeských tribunách."