V dobách dávných, kdy světlo se šířilo z petrolejových lamp a kolty se tasily rychleji než se zdravilo, vznikal v heřmanoprachovické kotlině tento dlouhý příběh. Za vše mohou prapředci dnešního „El Vajdy” a prachovického „Pítra Bombače”. Když se tehdejší praotec Slovák Riv Vajda postavil Lítovi Bombačovi, nevěstilo to nic dobrého. Od dob co se do sebe zakousli poprvé RIV a LÍTA, neřekne tomuto souboji nikdo jinak než RIVALITA. Byl to střet dvou kmenů, které jsou si geograficky velmi blízké, avšak kulturně si byli odjakživa nesmírně vzdálené. Od těch dob uplynuly stovky let a přeci jen se líté boje táhnou až do dnešních dní. Dnes už tato válka čítá i další rody například pokolení Kozlů, Kunců, Lebdušků či Hrubanů. Ti všichni se pravidelně střetávají na odlehlých prériích vyhraničených tvrdými mantinely. Každý kdo překročí jejich práh se nesmazatelně zapíše do největších střetů historie. Nenašel se zatím nikdo, kdo by z těchto bitev odkráčel dobrovolně poražen. Poslední vzájemná vřava byla uskutečněna v květnu léta páně dva tisíce dvacet pět. Jednalo se o dvoudenní boj. Na konci všeho čekal na vítěze bronzový poklad a něha drahých poloviček, které vítaly vítěze s otevřenou náručí a usměvavou drobotinou. Pro družinu El Vajdy to znamenalo víc než jen slávu a úspěch, ale především dodržené slovo o zisku cenného kovu, jímž se zavázali svému náčelníkovi na počátku dlouhého ročníku.

Jednou z posledních vlajkových lodí v ježčím přístavu byla naše záložní loď. Tato loď i přes nelehkou sezónu a nepříliš veliká očekávání dokázala mnohé překvapit a doplula až na vlny semifinále. Zde už byly vody opravdu nepříjemné, a i přes veškerý vzdor nakonec tato rezervní loď byla potopena. Smrtící byl střet s Piráty, kteří tyto vody naopak dobře znají a již loni si přes tyto vody dopluli až pro zlatý poklad. Vážení nesmutněte, poslední zprávy nás informovaly, že posádka z lodi uprchla na člunu a sbírá síly k rozhodujícímu souboji s Prachovicemi!

Po povedeném konci základní části čekala na juniory náročná série s Plzní. Obě mužstva vstupovala do čtvrtfinále oslabena o hráče svých A týmů, postupem série se však i oni na obou stranách připojili, a tak šlo o opravdu atraktivní zápasy. Po lítých bojích však Ježci padli 3:1 na zápasy.

Již třetí rok po sobě se ve čtvrtfinále 1. ligy utkali heřmanoměstečtí Ježci a Vlčí smečka z Ústí nad Labem. V minulých letech měli navrch Vlci, tentokrát však Ježci po své dosud nejlepší základní části od vstupu do soutěže toužili postoupit dál. Přísloví „do třetice všeho dobrého“ ale neplatilo.

Velký pátek byl pro juniory Heřmanova Městce opravdu Velkým. Na jejich hřiště přijela šestá Hostivař, kterou by Ježci v případě vítězství za tři body předstihli. Tento zápas nakonec vyústil defenzivní vyčkávání a diváci viděli za celý zápas jeden gól. Naštěstí z hole Ježků...

Druhý dubnový víkend lákal na hřiště nejen hezkým počasím, ale i zajímavými zápasy. Starší žáci vyrazili pro tři body do České Třebové, zatímco dorostenci čelili nájezdu pardubických hokejbalistů, kteří za osmnáct zápasů neztratili ani bod. A byl to právě jejich devatenáctý zápas na Ježkárně, kdy lehce klopýtli! Dorostenci byli blízko senzaci, ale nakonec brali pouhý bod za remízu.

Nic lehkého nečekalo na naši rezervu ve vzdáleném Letohradu. Ještě pouhé hodiny před zápasem přišly poslední omluvenky a z nabušených tří lajn, jelo do Letohradu jen jádro obohacené vírou v dobrý konec. I přes nelehký průběh utkání si Ježci dokázali poradit a zvládli svůj úkol ještě lépe než kdokoli čekal. Výhrou 4:5, i díky hattricku Macenauera, si pojistili druhou příčku a jak se po prohře vedoucí Přelouče později ukázalo, bylo dobře, že se Ježci na nikoho nespoléhali a přímý postup si pojistili již sobotními třemi body.

Uplynulý víkend čekal heřmanoměstecký A tým poslední zápas základní části 1. ligy v neoblíbených Malenovicích. Souboj prvního s posledním, kde ani jednomu prakticky o nic nešlo – dle toho zápas vypadal. Po dlouhé cestě nebylo deseti Ježkům příliš do běhu, ale i tak si pohlídali poklidné vítězství 5:0. O všem se dočtete v krátké fabulaci níže.

S nožem na krku vycestoval tým Lukáše Vajdy do pardubických Polabin. Pro možnost přímého postupu do play-off nesměli Ježci ztratit, navíc je nečekal vůbec lehký soupeř. S pardubickým HBC na podzim Heřmanoměstečtí padli, přátelský zápas v lednu však ukázal, že vzájemná měření sil jsou vždy vyrovnaná – a tehdy zvítězili Ježci. Třetí duel těchto dvou týmů přinesl lítý boj, po kterém se nakonec radoval Heřmanův Městec.

První dubnový víkend si naše rezerva mohla zajistit přímý postup do semifinále a obejít tak strašáka v podobě předkola. K tomuto počinu však náš B-tým potřeboval vyhrát s Prachovicemi a Pardubicím uloupit alespoň bod. Sobotu si Ježci mohli odfajfkovat i přes nepřesvědčivý výkon, ale s jasným výsledkem. Neděle převrátila naruby vše co mohla. Týmový výkon už obsahoval prvky play-off módu, ale finální výsledek hovořil ve prospěch soupeřův. Obranný projev celku představoval jak veliké mají Ježci srdíčko, každopádně útok byl bez náznaku vážnější šance. O všem tak rozhodne poslední hrací víkend, kdy svěřenci Lukáše Vajdy pojedou svou hrou okouzlit Letohrad.