SK Hokejbal Letohrad B vs Ježci Heřmanův Městec B 3:4 (1:2, 1:0, 1:2)

Říjen je po celém světě známý jako čas Octoberfestu a i ježčí příznivci si jistě povšimli, že nějaká ta desítka, jedenáctka, nebo dvanáctka se během října symbolicky objevuje skoro v každém utkání. Výjimkou nebyla ani návštěva Letohradu, kde Ježci narazili na mladý ale talentovaný celek z horních pater tabulky. Od samého začátku to ale vypadlo, že se letohradští ze shora rozhodně nebudou chtít sklánět dolů. V páté minutě využil Oldřich Bár zaváhání v ježčí rozehrávce a v útočném pásmu vykoupal hostující obranu tak, aby mohl připravit ukázkovou nahrávku Petru Schwachovi. Druhý jmenovaný už si jen zahrál na řadovou uklízečku a vymetl pavučinky za bezmocným Novelinkou - 1:0. Na srovnání hladinky měli Ježci téměř celé utkání, ale rozhodně to nechtěli nechávat do poslední minuty před zavíranou v letohradské knajpě. Příslibem byla i čtyřminutová přesilovka, kde sice přišlo pár loků, ale Manučarjan v brance moc dobře věděl, že tohle je samá voda. Když už se v lokále opět vyrovnal počet hostů a obsluhujících, přišel čas na jedno malé pivo. To si s chutí jemu vlastní vychutnal Roman Hejl a srovnal účet - 1:1. Ježci totiž na sekeru nepijou a nevyřízené účty nemají rádi. Do výčepu se po chvilce vrátil Lukáš Kozel s tím, že by si dal ještě jedno. Toho na prahu otočil nekompromisní sudí s tím, že nemůže přijít do hospody dřív než výčepní a zahlásil tzv. Hospodský offside. Nebyl by to ovšem náš Lukáš Kozel, kdyby stejnou scénu nepředvedl za pár chvil znovu a tři vteřiny před polední pauzou neotočil rundu na baru v ježčí prospěch - 1:2.

Každý hospodský dobře ví, že během odpolední směny se většinou nic hrozného v hospodách neděje. Poctiví štamgasti si po poledni teprve dělají chutě na večerní zapíječku. Prostřední dějství pod letohradskými lucernami toho bylo zářným příkladem. Ke slovu na opačných koncích stolu se dostala jen hrstka šťastlivců. Mezitím, co Ježči pouze kalili vodu, tak letohradští mazáci pomalu chytali slinu. Nejžíznivější byl Oldřich Bár, který tak dlouho chodil se džbánkem k Pítrsovi před svatyni, až se jeden z těchto náletů nepodařilo zastavit - 2:2. Zbytek prostředního dějství byl jen slabou předehrou na závěrečný tah.

Rozjeté mládí z Letohradu ukázalo, že ve sprintu jsou dobří a nálada u domácích stoupala rychleji než na druhé straně. Již půl minuty potom, co dětem končí večerníček a dospělým začíná pořádný hospodský program, se znovu utrhl Bár ze řetězu a strhl na sebe pozornost celého lokálu - 3:2. V tu chvíli bylo jasné, že další rundu bude muset zaplatit Heřmaňák a vskutku dlouho trvalo, než se kdokoli z hostů měl rozhoupat. Když už to vypadalo, že se hosté na nic nezmohou, neodhadl svou míru Petr Vychytil. Pan vrchní tedy určil, že tady je čas zvolnit a donesl svému zákazníkovi jen „desítku”. Poté co se dotyčný pichlavě ohradil, že tato 10 je zbytečná. Došla vrchnímu trpělivost a prohlásil: „OK,…. Dneska už ti nenaleju.” Rozladěný host tak musel opustit svůj oblíbený lokál a zamířit dom, kde měl jistě co vysvětlovat. No a v tu chvíli přišla řada na ježčí násosky. Jediný vzorný, koho bychom mohli přirovnat ke švýcarským hodinkám, protože ho obě ručičky vždy dobře poslouchají, je náš dobrák Bejli. Roman Hejl srovnal ježčí a letohradský plůtek na účtence do podoby 3:3. No a samozřejmě jak se říká, kapitán opouští loď jako poslední. I zde se vyznamenal Lukáš Novelinka, který si své rozhodující pivečko vychutnal až v čase 44:29, na takto pozdní exnutí už nedokázal nikdo i přes mnohé snahy odpovědět - 3:4. No, co dodat na závěr? Snad jen že pro ježčí družinu to byl mimořádně užitý večer, dokonce i takoví tahouni jako Lukáš Kozel nakonec přebrali, že z hřiště nemohli odejít po svých. Ale o tom až zase někdy potom. Plně doufáme, že ta hodina spánku navíc, co ze soboty na neděli následovala, dokázala všechny přítomné plně zotavit.

Branky:

14. Hejl

15. Kozel

44. Hejl (Kozel)

45. Novelinka L.

Sestava: Novelinka P. (Menc) - Budínský, Škoda - Ventura, Čapka - Mojdl, Kovář - Novelinka L. (C), Hejl (A), Kozel - Blažek (A), Málek, Daníček - Mlejnek