První domácí mužská utkání v letošní sezóně zavála na Ježkárnu všem dobře známé soupeře. Zatímco A tým přivítal tradičního soupeře z jihomoravské metropole, B tým vyzval Jestřáby z Přelouče. Oba zápasy přinesly velmi podobný průběh – Ježci dobývali branku hostujícího týmu, ale neúspěšně.
Sobotním odpolednem začala ježčímu béčku nová sezóna. Od titulu uběhly více než tři měsíce, a tak bylo na čase podívat se realitě do očí. S realitou se však nechtěla smířit valná většina mistrovského týmu, výběr Lukáše Novelinky si tak musel poradit s dosti obměněnou sestavou. Proti silnému Hradci dlouhou chvíli tahali Ježci za delší konec provazu, nakonec si ale domácí mužstvo podmanilo rozhodující moment utkání a v prodloužení ježčí odpor definitivně zlomilo.
Nestává se každým rokem, aby se mužstvo dostalo do finále a už vůbec nebývá zvykem, aby si hráči mohli rok co rok po finále pověsit na krk zlaté medaile. Každý, kdo kdy okusil náročnost jakéhokoli sportu, moc dobře ví, kolik úsilí a snahy se skrývá za jakýmkoli úspěchem. Ne vždy stačí mít v týmu jen ty nejlepší. Pokaždé je k finálnímu vítězství zapotřebí skvělé party, kde se může jeden spolehnout na druhého, tak aby věděl, že si vzájemně v týmu budou všichni krýt záda. Modrobílá parta z Ježkárny však letos nabídla něco výjimečného. Bezmála čtyřicet kamarádů se spojilo v jednu velikou rodinu, která dokázala ovládnout 2. ligu i přes nesčetné překážky, které se jim postavily do cesty. Po základní části, nadstavbě a semifinále s Prachovicemi se postavilo do cesty ježčího štábu komando z Chlumce. První dvě utkání nedopadla dle očekávání a výběr Lukáše Novelinky se vracel na domácí půdu s nožem na krku. Stačilo jen jednou prohrát a bylo po ježčím snu. Nelehký úkol Ježci zvládli a po třech vítězstvích v řadě překlopili celou sérii na svou stranu a odstartovaly nespoutané oslavy, které ještě stále nekončí.
Po dvou letech došlo k repríze semifinále ježčí rezervy a Prachovic. Naposledy heřmanoměstecký B-tým nestačil na nedalekého soupeře poměrem 1:3 na utkání. Tehdy, i díky kontumaci druhého duelu na domácí půdě, opouštěli hráči pod vedením Lukáše Vajdy Ježkovku za nepříznivé situace 0:2. V Prachovicích dokázali vybojovat prodloužení série, ale jen do neděle, kde definitivně sklapla past. O rok později oba soupeři poměřili své síly v bitvě o bronz, kterou ovládli Ježci výsledky 3:1 a 8:3. Dvě branky do ježčí sítě si tehdy připsal dnešní člen výběru Lukáše Novelinky, jenž letos pálil opačným směrem. Nyní Ježci dokázali svému rivalovi oplatit dva roky staré vyřazení a pojistit si postup do finále play-off 2. ligy. Celou sérii navíc hráči s ježkem na hrudi ukončili v nejkratším možném čase, neboli ve třech hraných duelech. V souboji o zlato vyzve modrobílá družina daleký Chlumec, který ovládl nadstavbovou část. Úvodní finálové utkání se uskuteční 16.5. na oblíbeném povrchu Romana Hejla v Chlumci.
Ve třetím kole 2. ligy Čechy východ došlo na reprízu loňského finále. Místem konání byl Chlumec nad Cidlinou stejně jako tomu bylo v rozhodujícím pátém finále. Ježci se jeli pod Karlovu Korunu ucházet o vůbec první vítězství v letošním ročníku. Nešvarem letošní sezóny je bezpochyby účast „plejerů” heřmanoměsteckého B-týmu na venkovní utkání. Situace na břehu řeky Cidliny byla stejně kriticky ohrožená jako panda velká. Do dějiště třetího kola dorazila jen slabá hrstka odvážných, kterou dokázal z rukávu vyklepat trenér Lukáš Novelinka. Ještě pár minut před utkáním se ježčí Jirka Luňák dovolával po vzoru toho seriálového, v jaké pravotočivé to má zbytek týmu? V samotném zápase, jenž měl rychlost doslova mistrovské šachové partie, dokázalo ježčí bego zaskočit soupeře svými tajnými trumfy a odvezlo si z Chlumce všechny tři body.
Jak už je u Ježčí rezervy zvykem, pokud chtějí fanoušci vidět góly, musí být přítomni již od úvodního vhazování. V dosavadních třech duelech během prvních dvou minut padly rovnou čtyři góly. Krom jediného zásahu z Hradce byly všechny do ježčí sítě. Nu což, jak se ozývá velmi často z ježčí kabiny, chce to povolit, přitáhnout. Po devětačtyřiceti vteřinách hry otevřel na asfaltovém struhadélku skóre domácí Štěpán Horák - 1:0. Hostující Ježci ještě nestihli pořádně prorotovat ani své tři beky a už se za zády všech ocitl nikým nehlídaný Antonín Kralovič, aby zarazil chlumecký vrták ještě hlouběji do heřmanoměsteckých nadějí - 2:0. Dvě minuty, dva zásahy! Ano čtete dobře, Chlumec ježkům začal splácet květnový dluh a vypadalo to, že Ježci budou mít plné bodliny práce, aby to vůbec uvezli domů. Naštěstí tempo hry velmi rychle opadlo a tím přišel čas na Ježčí eso v rukávu. Ofenzivní lajna, jejíž věkový průměr činí 36,6 let, není nic neobvyklého, kuriózní by se však mohlo zdát, že nejstaršímu hráči v lajně bylo 61 a nejmladšímu 15. Nakonec se spolupráce mezi spolužákem Marie Terezie a hráče z generace Alfa, kterému celý zápas mohl přijít trochu „skibidi”, ukázala jako výborný nápad. Debutující Filip Kozel z úniku snížil na rozdíl jediné branky - 2:1. Vyrovnávací branku doslova dotlačil za záda domácího Synka důrazný Kamil Mlejnek - 2:2. Nutno podotknout, že na obou trefách se asistencí podílel třetí mušketýr Petr Blažek. Radost z vyrovnání trvala necelé dvě minuty, kdy se znovu dokázal prosadit Horák - 3:2.
O přestávce došlo mezi hosty k výrazné výměně názorů mezi jednotlivými hráči a bylo jasné, že v prostřední části musí Ježci začít jinak. Výkon ve druhé pasáži měl tak zcela odlišný obraz, než mohli diváci uzřít v dějství prvém. Pikantností 2. třetiny bylo taktéž první střídání Lukáše Kozla, který se z hřiště dostal až v sedmé minutě. Ono celkově se ježčí obrana na hřišti moc neměnila, ale sedmiminutové střídání zarazilo i samotného aktéra, obzvláště když se cítil, jakoby na hřiště právě vyběhl. Ježci se hnali za dalším vyrovnáním, ale proti nebyl ani tak domácí celek, jako spíš muška hostí. Roman Hejl si dal výzvu, kolikrát po sobě dokáže netrefit prázdnou branku. Ve výzvě byl tak úspěšný, že to už od půlky druhé třetiny ani nestačil počítat. Do šancí se dostávaly všechny ježčí lajny, lépe řečeno, obě lajny. Těm k úspěšnému zakončení chybělo potřebné štěstí. Na druhé straně se rozhodně nedělo tolik, jako tomu bylo v první periodě, ale když už se před Petra Mence něco dostalo, byl vždy skvěle připraven.
Ve třetí třetině čekali Ježci od domácího mužstva herní převahu, aby si ujistilo vedení. Ta však nepřicházela, a tak se slova chopili hráči v modrém. Jako správný kapitán se k nepříznivému stavu postavil Lukáš Novelinka a nekompromisním vikýřem uzemnil domácí příznivce - 3:3. Po minutě hry zvonilo domácím na poplach. Lukáš Kozel ranou od modré rozezněl břevno a před brankou se dostal k míčku znovu Roman Hejl, poprvé v utkání porušil svou výzvu a místo chráněných míst trefil odkrytou klec - 3:4. Chladnokrevný obrat, zcela zmrazil tamní atmosféru. V samotném závěru místo závaru si Chlumec zavařil, když místo hry v šesti přidal ještě o jednoho potencionálního střelce navíc. Ze sedmi statečných se tak poroučel do čtyř. K ničemu dalšímu nedošlo a Ježci si mohli připsat velmi překvapující tři body. Navíc za celý duel se mohli muži v modrobílém pyšnit absolutní beztrestností, což bylo v Chlumci možná ještě víc než samotné vítězství. Ježci se tak i přes nepříznivý počet, navíc s různorodými věkovým rozptylem od dorostenců, jenž teprve čekají na svou první pubertu pubertu až po pamětníky té nešťastné události s Titanikem, dokázali spojit a Csaplárova past sklapla možná v moment a na místě, kde by to nikdo nečekal. Utkání, které mělo být pro Chlumec jednoznačnou záležitostí, se stalo nakonec krádeží za bílého dne. Domácí budou nyní nějaké ty dny, týdny či měsíce pořádně škytat, protože v Heřmanově Městci se na tenhle win bude dlouho vzpomínat. Krásné sobotní odpoledne završil hláškou jeden z nejvytíženějších hráčů Lukáš Kozel „Dneska mě ten hokejbal znova začal bavit, jen jsem nečekal, že abych tohle řekl, budu muset jet zrovna do Chlumce.”
Hodnocení dvoubodového Petra Blažka:
"Dramatické utkání v Chlumci nad Cidlinou lákalo na skvělou podívanou v podobě reprízy finále z minulé sezóny… No, ale opak byl pravdou. Přijeli jsme v oslabené sestavě v devíti lidech, kdy se dokonce uvažovalo, že na hřiště vypustíme tajnou zbraň v podobě Petra Novelinky, aneb gólmana číslo 2 pro tento zápas. Nicméně to se nestalo a zkusili jsme hrát v devíti, přičemž devátý hráč dorazil 15 minut před začátkem. Nálada nebyla nic moc, rozcvička stála za ho_no a byli jsme smířeni s tím, že dostaneme klepec. A taky to tak zpočátku vypadalo, hned v úvodu jsme během prvních dvou minut inkasovali dva góly. Nevím, co se stalo pak, ale mladá krev v podobě Filipa Kozla ukázala svoje kvality a dokázali jsme snížit. Poté přišla ještě jedna situace, která začala právě u výše jmenovaného a zakončil ji náš ostřílený mladík Kamil Mlejnek (65). Nutno podotknout, že bratři Kozlové odehráli výborné utkání. Lukáš střídal poprvé asi po 7 minutách, Filip zapsal 1+1 a „děda“ Kamil předvedl asi nejlepší životní výkon. Samozřejmě chválím i zbytek týmu, protože i když jsme inkasovali na 3:2, nezalekli jsme se a začali Chlumec přetlačovat. Kdybychom proměnili jasné šance, mohli jsme být v klidu, ale to by bylo moc jednoduché, takže jsme si závěrečný tlak nechali až na konec. Kapitán Novelinka vymetl víko a Roman Hejl na popáté dorazil míček do prázdné brány a otočil na 4:3 pro nás. V závěru utkání nám pomohlo i to, že Chlumec neumí počítat, a tak jsme zápas dotáhli do vítězného konce. Musím všechny pochválit za hru bez faulů, na což v Chlumci opravdu nejsme zvyklí."
Branky rezervy:
8. Kozel F. ( Blažek, Mlejnek)
11. Mlejnek (Blažek, Kozel F.)
39. Novelinka
40. Hejl (Kozel L.)
Sestava:
Petr Menc (Petr Novelinka) - Lukáš Kozel, Jan Čapka (A) - Patrik Škoda, Lukáš Budínský - Filip Kovář - Roman Hejl, Jiří Sedlák, Lukáš Novelinka (C) - Filip Kozel, Petr Blažek (A), Kamil Mlejnek - Petr Kopriva