V odpoledních hodinách porazil Svítkov extraligové Dobřany. To oporám tamního celku nestačilo. Hvězdná jména českého hokejbalu si počkala až do večerního soumraku na Ježky. Mezitím co odpoledne zněla Svítkovem ikonická Haberova skladba Je to vo hviezdach, tak večer to šumělo ploužákem „Hořely, padaly hvězdy a ty si se bála, že nepřijde den.” Píseň od Michala Šindeláře totiž lehce s nadsázkou popisuje vítězný pocit ježčí rezervy. B-tým se do Pardubic přijel ukázat v co nejlepším světle, do sestavy se vrátil po zranění šikula Petr Blažek a bylo ho plné hřiště. Dalším, kdo se narodil ve znamení střelce, musí být i Patrik Škoda. Díky povedenému týmovému výkonu si Ježci totiž mohli odvést všechny tři nebeské body.

V neděli si ježčí rezerva počíhala i v deštivém počasí na pardubický celek. Ježci ukázali Alfě, kdo je tady Sigma. Popisek jak z řecké abecedy ukazuje trochu krutý výsledek 5:1 jinak vyrovnaného duelu. Na jedné straně pečlivá obrana a řada gólových šancí, na straně druhé odhodlaný celek s touhou přehrát soupeře. Naštěstí pro domácí, hostům svižný klus nestačil a tříbodovou Steeplechase ovládl heřmanoměstecký hřebčín. I když se nakonec z hipodromu poroučeli Ježci se smíšenými pocity. Nakonec jen pro obecenstvo bez vítězné děkovačky pár malých veršů … Když prší a fouká, těžko se na to kouká, my si však podpory vážíme, za třemi body vyrážíme.

V tradičním souboji, o to kdo víckrát „píchne”, Ježci neuspěli. Roj Sršňů byl tentokrát nad síly ježčích bodlin. Heřmanomsteckým nestačila ani výpomoc v podobě Lukáše „bodláka” Budínského. Na svitavském letišti se v sobotním podvečeru nepřistávalo vůbec hladce. Mezitím co naše rezerva na hřišti soupeře hledala způsob jakým Svitavy zaskočí, tak domácí provedli úsporný let, ze kterého vytěžili nejedno hladké přistání. V celkovém zúčtování dokázali Sršni přistát sedmkrát za zády ježčí obrany. Hráči v modrém dělali co mohli, ale domácí zkrátka mohli o něco víc! I nezničitelný Bláža se na střídačce pokoušel utopit Sršně ve své vydařené pasti s názvem PŮLLITR PIVA… bohužel se nechytil žádný. Někdy má vyrovnaný match trochu odlišné podoby. Někdo si představí bitvu o jedné, až dvou brankách. Zde se ovšem prohnal průvan dokonce 12 kousků. Úspěšnou honbu za vyrovnáním si nakonec Ježci nechali utéct v samotném závěru. Tento výjezd brala Novelinkova družina především jako stmelovací akci. Ta se i přes nemalou prohru podařila, alespoň dle pořízených videí z ranních hodin. Spravit si chuť se Ježci pokusí 26.10. doma proti Alfě.

Minulý týden ježčí rezerva navařila v Prachovicích, a i když to mělo jisté mezery, dalo by se říci, že většině přítomných chutnalo. Dva body z vyrovnaného matche navnadily na pověstný útok Pirátů. I tak by se dalo nazvat kamarádské přepadení heřmanoměstecké tvrze. Po neúspěšném loňském semifinále to nyní vypadalo, jako by místní hráči hradecký klub na Ježkovce radostně pohostili. V přátelské atmosféře, s úsměvem na rtech a s Ježkem v srdci se domácí třípětková družina směle vrhla na soupeře. Piráti z útoku na ježčí opevnění přešli do obrany a v té se museli velmi činit. Střely 41 ku 20 mluví za vše. Domácím borcům chyběl díky zranění z bitvy dynamický Blažek. My všichni věříme, že bude brzo v pořádku a že celá věc měla patřičný důvod, jako například bránění něžného pohlaví. Blážo jsme s tebou! Nicméně ani tato absence nezabránila výběru Lukáše Novelinky oslavit pohodlné vítězství 5:2.

Jak již titulek napovídá, je jasné, že v Prachovicích rozhodovali o vítězství především nervy z ocele a rychlé servírování. I přes průběh utkání nahoru dolů si Ježci trpělivě počkali až do samostatných nájezdů, kde díky bezchybnému Mencovi v bráně a přesné ráně kapitána Novelinky mohli hráči v modrém ukořistit hráčskou imunitu v podobě dvou bodů.

Po obou loňských neúspěšných utkáních se zelenobílými bylo jasné, že se na zkušeného soupeře bude muset jinak. Celé léto si svěřenci Lukáše Novelinky pokládali otázku, co na tohoto soupeře změnit, aby byl konečný výsledek ve prospěch Ježků. Slibná odpověď se začala formovat po angažování neprůstřelné zdi Petra Smekala do A-týmu. Stačilo jen duo Lubomír Menc a Petr Smekal vyslat daleko od domova. Vše klaplo, když bylo jasné, že přepouští aktéři zavítají až na Půdu Třince. Slibnější podmínky pro výhru naší rezervy už snad ani nastat nemohly.

Ježčí B-tým se představil opět na úvod sezóny pod Karlovou Korunou. Na místní asfalt se nikomu moc nechtělo a podle toho také vypadala ježčí okleštěná sestava. Nutno podotknout že jediným natěšeným borcem v kádru byl Roman Hejl, který hokejbalově vyrostl do svých 160 cm právě na betonu. Bohužel i jeho roky dřiny na chrudimských parkovištích a stovky centimetrů upilovaných pádel si postupem času úspěšně domestikoval jemný plast. Proti ostříleným hráčům z Chlumce si ježčí družina pod novým vedením nevěděla rady. Najít recept na tři přihrávky v řadě se na betonové tvrzi zdálo prakticky nemožné a i přes veškerou snahu se Ježci poroučeli od Vrtaček s prohrou 4:2.