Jak již titulek napovídá, je jasné, že v Prachovicích rozhodovali o vítězství především nervy z ocele a rychlé servírování. I přes průběh utkání nahoru dolů si Ježci trpělivě počkali až do samostatných nájezdů, kde díky bezchybnému Mencovi v bráně a přesné ráně kapitána Novelinky mohli hráči v modrém ukořistit hráčskou imunitu v podobě dvou bodů.
Po obou loňských neúspěšných utkáních se zelenobílými bylo jasné, že se na zkušeného soupeře bude muset jinak. Celé léto si svěřenci Lukáše Novelinky pokládali otázku, co na tohoto soupeře změnit, aby byl konečný výsledek ve prospěch Ježků. Slibná odpověď se začala formovat po angažování neprůstřelné zdi Petra Smekala do A-týmu. Stačilo jen duo Lubomír Menc a Petr Smekal vyslat daleko od domova. Vše klaplo, když bylo jasné, že přepouští aktéři zavítají až na Půdu Třince. Slibnější podmínky pro výhru naší rezervy už snad ani nastat nemohly.
Ježčí B-tým se představil opět na úvod sezóny pod Karlovou Korunou. Na místní asfalt se nikomu moc nechtělo a podle toho také vypadala ježčí okleštěná sestava. Nutno podotknout že jediným natěšeným borcem v kádru byl Roman Hejl, který hokejbalově vyrostl do svých 160 cm právě na betonu. Bohužel i jeho roky dřiny na chrudimských parkovištích a stovky centimetrů upilovaných pádel si postupem času úspěšně domestikoval jemný plast. Proti ostříleným hráčům z Chlumce si ježčí družina pod novým vedením nevěděla rady. Najít recept na tři přihrávky v řadě se na betonové tvrzi zdálo prakticky nemožné a i přes veškerou snahu se Ježci poroučeli od Vrtaček s prohrou 4:2.
V dobách dávných, kdy světlo se šířilo z petrolejových lamp a kolty se tasily rychleji než se zdravilo, vznikal v heřmanoprachovické kotlině tento dlouhý příběh. Za vše mohou prapředci dnešního „El Vajdy” a prachovického „Pítra Bombače”. Když se tehdejší praotec Slovák Riv Vajda postavil Lítovi Bombačovi, nevěstilo to nic dobrého. Od dob co se do sebe zakousli poprvé RIV a LÍTA, neřekne tomuto souboji nikdo jinak než RIVALITA. Byl to střet dvou kmenů, které jsou si geograficky velmi blízké, avšak kulturně si byli odjakživa nesmírně vzdálené. Od těch dob uplynuly stovky let a přeci jen se líté boje táhnou až do dnešních dní. Dnes už tato válka čítá i další rody například pokolení Kozlů, Kunců, Lebdušků či Hrubanů. Ti všichni se pravidelně střetávají na odlehlých prériích vyhraničených tvrdými mantinely. Každý kdo překročí jejich práh se nesmazatelně zapíše do největších střetů historie. Nenašel se zatím nikdo, kdo by z těchto bitev odkráčel dobrovolně poražen. Poslední vzájemná vřava byla uskutečněna v květnu léta páně dva tisíce dvacet pět. Jednalo se o dvoudenní boj. Na konci všeho čekal na vítěze bronzový poklad a něha drahých poloviček, které vítaly vítěze s otevřenou náručí a usměvavou drobotinou. Pro družinu El Vajdy to znamenalo víc než jen slávu a úspěch, ale především dodržené slovo o zisku cenného kovu, jímž se zavázali svému náčelníkovi na počátku dlouhého ročníku.
Minulý týden ježčí rezerva navařila v Prachovicích, a i když to mělo jisté mezery, dalo by se říci, že většině přítomných chutnalo. Dva body z vyrovnaného matche navnadily na pověstný útok Pirátů. I tak by se dalo nazvat kamarádské přepadení heřmanoměstecké tvrze. Po neúspěšném loňském semifinále to nyní vypadalo, jako by místní hráči hradecký klub na Ježkovce radostně pohostili. V přátelské atmosféře, s úsměvem na rtech a s Ježkem v srdci se domácí třípětková družina směle vrhla na soupeře. Piráti z útoku na ježčí opevnění přešli do obrany a v té se museli velmi činit. Střely 41 ku 20 mluví za vše. Domácím borcům chyběl díky zranění z bitvy dynamický Blažek. My všichni věříme, že bude brzo v pořádku a že celá věc měla patřičný důvod, jako například bránění něžného pohlaví. Blážo jsme s tebou! Nicméně ani tato absence nezabránila výběru Lukáše Novelinky oslavit pohodlné vítězství 5:2.
Hned v první minutě si hráči v bílém vyšlápli na známého soupeře. Natěšení hráči nechtěli Piráty pustit z obranného pásma. V útoku střídala akce akci a deset zbývajících členů na střídačce už jen odpočítávalo chvilky, kdy přijde první branka. Tu měl nakonec na svědomí šikovný Kryštof Daníček po spolupráci se Škodou - 1:0. Od času 0:41 tak domácí hráli s vědomím, že to jde. Přesto stál na druhém konci Jiří Vaněk, který se snažil přesvědčit kluky s ježkem na hrudi, že to nebude tak lehké. Činil se vskutku skvěle, nebýt jeho zářných výkonů a taky trochu zvadlé koncovky domácích mohlo to být již po první třetině o šest a více branek. Takto si museli přítomní diváci počkat na druhou branku až do třetí minuty, kdy se spolupráce prohodila a tentokrát prostřelil Vaňka Patrik Škoda - 2:0. I když to mohlo oku pouhého diváka vyznít v jednostrannou exhibici, tak hosté jen nepřihlíželi. V sedmé minutě se míčku chopil Vojtěch Mlynář a semlel veškeré pochybnosti o hradecké ofenzivě - 2:1. Ani tato skvělá individuální akce nezměnila nic na pokračování domácího tlaku. Z toho vytěžil ještě jednu radost pro Ježky Filip Lebduška - 3:1. Krom řady šancí a zblokovaných střel už toho první třetina více nepřinesla.
V prostředním dějství se hra točila po většinu času opět v pásmu soupeře. Každopádně za zmínku stojí i přesilovky hostí, kdy na obranu heřmanoměsteckých nečekala žádná příjemná práce. Svou trpělivostí a pomalými krůčky začali navyšovat svůj střelecký účet i Piráti z Hradce. Petr Novelinka musel uzamknout svou klec a držet klíč v bezpečí. Naštěstí pro domácí se vše povedlo a v prostředním dějství se mohl zapsat mezi střelce jen jeden jediný hráč … a to hned dvakrát! V jednadvacáté minutě zamířil poprvé uzdravený navrátilec Josef Macháček a prostřelil vše co mu stálo v cestě - 4:1. Těsně před koncem druhé periody ukázal autor čtvrté branky nejen své šikovné ruce, ale taktéž své ladné pohyby, díky kterým proplul až do nechytatelné pozice a vymetl Vaňkovi veškeré pavučinky za jeho zády - 5:1.
Kanón mistra Macháčka odpálil konec předešlé třetiny a přivolal příchod poslední patnáctiminutovky. V té se prohloubilo gólové trápení mužů v bílém na maximum a ani časté střelecké salvy nedokázaly zbořit zídku, jež si vybudoval Vaněk za předešlé dvě periody. Naopak hradečtí pistolnicí využili nedisciplinovanosti domácího celku, a i když v přesilové hře moc nedominovali, dokonale vyčkali na střelecký moment. Z hole Novotného se následně jen zaprášilo, mezitím co se kulka jen otřela o vzdálenější tyč - 5:2. Hostům však ani srdnatý výkon nestačil. Rozhodně se nemají za co stydět, jelikož houževnatá obrana odvedla skvělou práci. Nakonec byl i jeden bod velmi daleko, ale zase se mají hráči a diváci na co těšit v odvetě, kdy naše ostnaté komando zavítá na hrací plochu soupeře z Hradce Králové. Tyto souboje nabízí vždy řádnou dávku energie a důvtipu. Kdo bude chtít vážit půlhodinovou cestu na severnější východ Čech, nechť si vyhradí čas 28.2. a podpoří nás v prvním jarním duelu.
Hodnocení dvougólového střelce Pepína Macháčka:
"Čekali jsme, že Hradec přiveze hráče z jejich áčka, ale to se nakonec nestalo (naštěstí, smích). I tak jsme se ale snažili nepodcenit soupeře, který byl v menším počtu a hrát zodpovědně. Pro mě osobně to nebyl špatnej zápas, navíc po zranění, který se mi v zápase zase ozvalo, a bavil mě. Je ale vidět, že se v béčku potřebujeme víc sehrát. Každopádně důležitý 3 body a těším se na další zápas, až se dám trochu víc do kupy."
Branky naší rezervy:
1. Daníček (Škoda)
3. Škoda (Jurga, Daníček)
10. Lebduška (Musílek, Málek T.)
21. Macháček (Kopriva)
30. Macháček (Čapka)
Sestava:
Novelika P. (Menc) - Čapka (A), Macháček - Jurga, Mojdl - Musílek, Holý - Hejl, Novelinka L. (C), Kopriva - Škoda, Daníček, Šmíd - Lebduška, Málek T., Ventura, Mlejnek
