V dobách dávných, kdy světlo se šířilo z petrolejových lamp a kolty se tasily rychleji než se zdravilo, vznikal v heřmanoprachovické kotlině tento dlouhý příběh. Za vše mohou prapředci dnešního „El Vajdy” a prachovického „Pítra Bombače”. Když se tehdejší praotec Slovák Riv Vajda postavil Lítovi Bombačovi, nevěstilo to nic dobrého. Od dob co se do sebe zakousli poprvé RIV a LÍTA, neřekne tomuto souboji nikdo jinak než RIVALITA. Byl to střet dvou kmenů, které jsou si geograficky velmi blízké, avšak kulturně si byli odjakživa nesmírně vzdálené. Od těch dob uplynuly stovky let a přeci jen se líté boje táhnou až do dnešních dní. Dnes už tato válka čítá i další rody například pokolení Kozlů, Kunců, Lebdušků či Hrubanů. Ti všichni se pravidelně střetávají na odlehlých prériích vyhraničených tvrdými mantinely. Každý kdo překročí jejich práh se nesmazatelně zapíše do největších střetů historie. Nenašel se zatím nikdo, kdo by z těchto bitev odkráčel dobrovolně poražen. Poslední vzájemná vřava byla uskutečněna v květnu léta páně dva tisíce dvacet pět. Jednalo se o dvoudenní boj. Na konci všeho čekal na vítěze bronzový poklad a něha drahých poloviček, které vítaly vítěze s otevřenou náručí a usměvavou drobotinou. Pro družinu El Vajdy to znamenalo víc než jen slávu a úspěch, ale především dodržené slovo o zisku cenného kovu, jímž se zavázali svému náčelníkovi na počátku dlouhého ročníku.

Jednou z posledních vlajkových lodí v ježčím přístavu byla naše záložní loď. Tato loď i přes nelehkou sezónu a nepříliš veliká očekávání dokázala mnohé překvapit a doplula až na vlny semifinále. Zde už byly vody opravdu nepříjemné, a i přes veškerý vzdor nakonec tato rezervní loď byla potopena. Smrtící byl střet s Piráty, kteří tyto vody naopak dobře znají a již loni si přes tyto vody dopluli až pro zlatý poklad. Vážení nesmutněte, poslední zprávy nás informovaly, že posádka z lodi uprchla na člunu a sbírá síly k rozhodujícímu souboji s Prachovicemi!

Nic lehkého nečekalo na naši rezervu ve vzdáleném Letohradu. Ještě pouhé hodiny před zápasem přišly poslední omluvenky a z nabušených tří lajn, jelo do Letohradu jen jádro obohacené vírou v dobrý konec. I přes nelehký průběh utkání si Ježci dokázali poradit a zvládli svůj úkol ještě lépe než kdokoli čekal. Výhrou 4:5, i díky hattricku Macenauera, si pojistili druhou příčku a jak se po prohře vedoucí Přelouče později ukázalo, bylo dobře, že se Ježci na nikoho nespoléhali a přímý postup si pojistili již sobotními třemi body.

První dubnový víkend si naše rezerva mohla zajistit přímý postup do semifinále a obejít tak strašáka v podobě předkola. K tomuto počinu však náš B-tým potřeboval vyhrát s Prachovicemi a Pardubicím uloupit alespoň bod. Sobotu si Ježci mohli odfajfkovat i přes nepřesvědčivý výkon, ale s jasným výsledkem. Neděle převrátila naruby vše co mohla. Týmový výkon už obsahoval prvky play-off módu, ale finální výsledek hovořil ve prospěch soupeřův. Obranný projev celku představoval jak veliké mají Ježci srdíčko, každopádně útok byl bez náznaku vážnější šance. O všem tak rozhodne poslední hrací víkend, kdy svěřenci Lukáše Vajdy pojedou svou hrou okouzlit Letohrad.

Z divokého západu na vlny mezi piráty. Nejednalo se o seskupení Jacka Sparrowa, nýbrž Jiřího Rytíře a místo prosluněného Karibiku čekalo na naše playery jen studené Labe. Ježčí bandité po divoké přestřelce dostali další nápad „za milion”. Loupit v cizích vodách je jeden z nejtěžších úkolů všeobecně, avšak pro ježčí rezervu po minulém týdnu neznělo nic nemožně. Na cestu za slávou tentokrát vyrazila jen hrstka odvážlivců. Vůdce ježčí smečky El’ Vajda uvízl ve spárech ústecké Elby a nemohl tak potěšit hradecké ochozy svou návštěvou. To se bohužel nedalo říci o hráčích královehradeckého A-týmu, ti ze zajetí Severočechů pláchli jen tak tak a podpořili svůj B-tým v boji o play-off. Ježci se tak chtěli pokusit překvapit hokejbalového obra, nicméně porazit extratřídu, bylo nad jejich síly. I přesto propašovali ježčí hrdinové z městečka u Pardubic bod v hodnotě stříbrné příčky.

Odbila pátá hodina odpolední a nedělní klidná Ježkovka se proměnila na divoký západ. Asi bychom lhali, kdybychom tvrdili, že náš B-tým nedokáže udělat z obyčejného utkání shakespearovské drama. Naposledy sepsala družina Lukáše Vajdy napínavý biják s poutavou přestřelkou. Ačkoli se souboj odehrával na Východu Čech, připomínalo to spíše film „Tenkrát na západě”. S malým rozdílem, kterého si oko pouhého diváka ani nemuselo všimnout. Místo koltů měli aktéři k dispozici jen hokejky, ale pěstní „saloonový” souboj, kde lidé lítají vzduchem, už žádnou náhražkou nebyl. Ježci však ukázali lepší pistolnické dovednosti než nedaleký soupeř ze Svítkova a tamní prohru vrátili soupeři i s úroky.

Že bude souboj s Přeloučí třaskavým o tom nebylo pochyb, však to byla bitva o první místo. Ježci do duelu šli dobře nalazeni, povede-ný konec podzimu a první jarní výhra 9:2 nenasvědčovali nic jiného, než že družina Lukáše Vajdy se rozehřívá na odvetnou akci po do-mácí prohře 1:2. Vítězství na horké půdě vedoucího celku ligy se nicméně nekonalo. Jestřábi využili svých zkušeností a dokráčeli si pro výsledkově pohodovou výhru.

O víkendu zahájila svou jarní část sezóny i naše ježčí rezerva, která si z podzimu nesla pět vítězství v řadě. Na domácí půdu zavítali Sršni ze Svitav. Ačkoli soupeř dovezl jen deset hráčů do pole, tak první třetinu se desítce statečných povedlo zaskočit Ježky a dokonce se hráči v černožlutém chopili vedení. O pauze musel ze zimního spánku probudit naše béčkaře mohutný trenérský hlas Lukáše Vajdy. Od té doby už se ježčí hra prezentovala zcela jiným výkonem a z drama se stala jednoznačná demolice. I přes jasný výsledek však musíme před soupeřem smeknout klobouček za veškerou energii, kterou do utkání vložil. Ačkoli pořadí v tabulce, počet nastoupených hráčů i konečný výsledek hovořil ve prospěch domácích, o lehkou výhru se skutečně nejednalo a i tyto body jsou pro modrobílé velmi cenným skalpem.

Jarní část se nezadržitelným tempem blíží, již příští sobotu se junioři představí na horké půdě v Berouně a odstartují tak ježčí boj o play-off. Přichystali jsme si pro vás rozsáhlé preview jarní části pro oba mužské týmy a juniorku. Kterému z týmů se bude nejvíce dařit a dokáže některý z nich vystoupat na hokejbalový Everest?

Jako by se rozsypaly pytle cementu a zahalily Prachovice do smutku, přitom vše bylo pro domácí tak růžové, asi tak by šlo zhodnotit nedělní derby naší rezervy v městě vápence. Nový týden, nové derby, tentokrát družina Lukáše Vajdy jela do vzdálených, co by ježek kamenem dohodil, Prachovic. Tato Mekka betonu se prezentuje velmi tvrdě i v hokejbale, proto bylo jasné, že na naši rezervu nečeká žádný lehký boj. Souboj doslova o šest bodů se nevyvíjel pro Ježky ani trochu příznivě, museli se obejít bez nejlepšího střelce ligy Romana Hejla a tvořivého tvrďáka Patrika Škody. Čtyři výhry v řadě byly silnou motivací urvat tento duel, avšak ovládnout derby s Prachovicemi, k tomu není potřeba žádné lákadlo. Toto derby chcete vyhrát vždy i kdyby jste neměli s kým hrát, touha po vítězství je zde opravdu obrovská. I díky skvělému obratu z 3:0 na 3:5 se modrobílým podařilo roztrhat pytel cementu a nalézt v něm pátý korálek na ježčí náhrdelník. B-tým tak s vítěznou sérií pěti výher v řadě ulehne k zimnímu spánku na třetím místě.