V neděli si ježčí rezerva počíhala i v deštivém počasí na pardubický celek. Ježci ukázali Alfě, kdo je tady Sigma. Popisek jak z řecké abecedy ukazuje trochu krutý výsledek 5:1 jinak vyrovnaného duelu. Na jedné straně pečlivá obrana a řada gólových šancí, na straně druhé odhodlaný celek s touhou přehrát soupeře. Naštěstí pro domácí, hostům svižný klus nestačil a tříbodovou Steeplechase ovládl heřmanoměstecký hřebčín. I když se nakonec z hipodromu poroučeli Ježci se smíšenými pocity. Nakonec jen pro obecenstvo bez vítězné děkovačky pár malých veršů … Když prší a fouká, těžko se na to kouká, my si však podpory vážíme, za třemi body vyrážíme.
V tradičním souboji, o to kdo víckrát „píchne”, Ježci neuspěli. Roj Sršňů byl tentokrát nad síly ježčích bodlin. Heřmanomsteckým nestačila ani výpomoc v podobě Lukáše „bodláka” Budínského. Na svitavském letišti se v sobotním podvečeru nepřistávalo vůbec hladce. Mezitím co naše rezerva na hřišti soupeře hledala způsob jakým Svitavy zaskočí, tak domácí provedli úsporný let, ze kterého vytěžili nejedno hladké přistání. V celkovém zúčtování dokázali Sršni přistát sedmkrát za zády ježčí obrany. Hráči v modrém dělali co mohli, ale domácí zkrátka mohli o něco víc! I nezničitelný Bláža se na střídačce pokoušel utopit Sršně ve své vydařené pasti s názvem PŮLLITR PIVA… bohužel se nechytil žádný. Někdy má vyrovnaný match trochu odlišné podoby. Někdo si představí bitvu o jedné, až dvou brankách. Zde se ovšem prohnal průvan dokonce 12 kousků. Úspěšnou honbu za vyrovnáním si nakonec Ježci nechali utéct v samotném závěru. Tento výjezd brala Novelinkova družina především jako stmelovací akci. Ta se i přes nemalou prohru podařila, alespoň dle pořízených videí z ranních hodin. Spravit si chuť se Ježci pokusí 26.10. doma proti Alfě.
Minulý týden ježčí rezerva navařila v Prachovicích, a i když to mělo jisté mezery, dalo by se říci, že většině přítomných chutnalo. Dva body z vyrovnaného matche navnadily na pověstný útok Pirátů. I tak by se dalo nazvat kamarádské přepadení heřmanoměstecké tvrze. Po neúspěšném loňském semifinále to nyní vypadalo, jako by místní hráči hradecký klub na Ježkovce radostně pohostili. V přátelské atmosféře, s úsměvem na rtech a s Ježkem v srdci se domácí třípětková družina směle vrhla na soupeře. Piráti z útoku na ježčí opevnění přešli do obrany a v té se museli velmi činit. Střely 41 ku 20 mluví za vše. Domácím borcům chyběl díky zranění z bitvy dynamický Blažek. My všichni věříme, že bude brzo v pořádku a že celá věc měla patřičný důvod, jako například bránění něžného pohlaví. Blážo jsme s tebou! Nicméně ani tato absence nezabránila výběru Lukáše Novelinky oslavit pohodlné vítězství 5:2.
Jak již titulek napovídá, je jasné, že v Prachovicích rozhodovali o vítězství především nervy z ocele a rychlé servírování. I přes průběh utkání nahoru dolů si Ježci trpělivě počkali až do samostatných nájezdů, kde díky bezchybnému Mencovi v bráně a přesné ráně kapitána Novelinky mohli hráči v modrém ukořistit hráčskou imunitu v podobě dvou bodů.
Muži B - st 26. 3. 2025 - Čapka Jan
Oloupit Piráty? Nápad to nebyl špatný, ale výsledky nebyly dobré
Z divokého západu na vlny mezi piráty. Nejednalo se o seskupení Jacka Sparrowa, nýbrž Jiřího Rytíře a místo prosluněného Karibiku čekalo na naše playery jen studené Labe. Ježčí bandité po divoké přestřelce dostali další nápad „za milion”. Loupit v cizích vodách je jeden z nejtěžších úkolů všeobecně, avšak pro ježčí rezervu po minulém týdnu neznělo nic nemožně. Na cestu za slávou tentokrát vyrazila jen hrstka odvážlivců. Vůdce ježčí smečky El’ Vajda uvízl ve spárech ústecké Elby a nemohl tak potěšit hradecké ochozy svou návštěvou. To se bohužel nedalo říci o hráčích královehradeckého A-týmu, ti ze zajetí Severočechů pláchli jen tak tak a podpořili svůj B-tým v boji o play-off. Ježci se tak chtěli pokusit překvapit hokejbalového obra, nicméně porazit extratřídu, bylo nad jejich síly. I přesto propašovali ježčí hrdinové z městečka u Pardubic bod v hodnotě stříbrné příčky.
HBC Hradec Králové 1988 B vs Ježci Heřmanův Městec B 4:3pp (0:1, 3:1, 0:1 - 1:0)
Utkání začalo vlažně a velmi rychle nabralo na obrátkách. Ačkoli v plachtách už měla domácí kocábka skoro čtyřista kilometrů a jednu neúspěšnou bitvu na ústecké půdě, přizpůsobila se rychlosti ježčí desítky. Onu skupinku statečných vedl z trenérského můstku zarostlý mladík, jež drží play-off mód plnovousu už od druhého kola základní části. Mnozí z popisu bez problému rozpoznali, že řeč je o brankářském zázraku, „který svět neviděl,” v podání Tomáše Dvořáčka. Ježci si dlouho nemohli vytvořit vážnější situaci ze které by domácímu celku pohrozili. Hradecká obrana se projevovala svou nepříjemností až dotěrností k našim útočníkům. Nějaké dlouhodobější okupování útočného pásma nebylo k vidění ani na jedné straně. Přeci jen únava domácích byla zřetelná a heřmanoměstecká družina nedokázala uplatnit svých čerstvých sil. K největším šancím se tak dostali domácí. Mence nebezpečně atakoval Šimůnek, po něm jako první útočnou modrou několikrát překonal i všem známý Štěpán Palán. Nikomu se však nepodařilo překonat strážce ježčí svatyně. Po přestřelce z minulého týdne ani vidu, ani slechu, tento duel připomínal spíše „Nudu v Brně”. Skóre otevřela až šikovně schovaná střela Lukáše Novelinky a nasměrovala tak hosty k zářnějšímu konci - 0:1.
Již devět sekund po začátku druhé periody, nastavil tomuto směru nehezkou výhybku Šimůnek a odklonil tak ježčí radost na vedlejší kolej - 1:1. Piráti ukázali hostům, že v hradeckých vodách si je lepší nezahrávat. V tu chvíli to vypadalo na Ježčí kapitulaci, jelikož rychlé kroky hradeckých mužů se vznášely okolo branky Petra Mence ladně jako vánek. Ani jeden ze čtveřice městeckých obránců nebyl schopen překazit útočné kreace domácích. Nebylo se tak čemu divit, že nejedna střela skončila až na konstrukci Mencovy kanceláře. Vysvobození našli Ježci až ve čtyřiadvacáté minutě. Tehdy se rezerva v modrém probojovala až k brankáři Vrkoslavovi. Koprivovu výzvu nenechal jen tak ležet Jan Čapka a proměnil zmar v naprostou euforii - 1:2. Doba trvání této euforie byla rychlejší než jízda Lewise Hamiltona v dobách největší slávy. První mírnění oslav přišlo při vyloučení Macháčka, o ještě protáhlejší výrazy se postaral Kopriva, když místo na střídačku usedl vedle svého kolegy na trestnou lavici. O definitivní zmar se postaral Černý velkolepým vyrovnáním - 2:2. Že může být ještě hůř ukázalo vyloučení Romana Hejla. Druhou nabídnutou početní výhodu si tentokrát odškrtl střelec první branky Šimůnek - 3:2. Aby toho nebylo málo, Kopriva nenechal nic náhodě a šel omrknout, jakým způsobem se za minutu svobody v Hradci změnily trestné. K překvapení všech trestné byly pořád stejné, jen výrazy spoluhráčů na druhé straně hřiště byly o něco kyselejší. Ježci tak i nadále pokračovali v oslabení.
Oslabení už Ježci přečkali bez úhony a mohli tak ve třetí části soustředit všechny své síly na vyrovnání. Vskutku dlouho to vypadalo na výpravu bez úspěšného konce. O tom každopádně nechtěl ani slovo slyšet Tomáš Trojek, jenž odvrátil možnost návratu bez bodu - 3:3. O zbytek už se postaral nezaměnitelný muž pod maskou, Petr Menc. Jeho blyštivý výkon oslnil soupeře natolik, že nebyl schopen vzít si zpět všechny tři body a muselo se tak prodlužovat.
Nastavený čas vypadal následovně. Komiksovou formou vám ho popíše Jan Čapka.
„Je to dobrý, mačkáme je. Nemají šanci, to tam kluci doklepou.”
„To snad není pravda, oni to nedali. No nic, tak půjdu ještě na hřiště.”
„ To jsou …, tak už nikam nemusím - 4:3.”
V prodloužení zafungovalo heslo, nedáš, dostaneš. Bleskurychle využil overtime taktéž dvougólový střelec, Lukáš Černý - 4:3. Z dalekých toků se tak vrací Ježci s doslova vydřeným bodem, který má příchuť stříbrné příčky. Nejtěžší úkol v podobě udržet přímý postup do semifinále, ale ještě na ježčí rezervu čeká. Další bitvu svede družina Lukáše Vajdy v sobotu 5.4. doma proti rivalovi z Prachovic.
Hodnocení zaskakujícího trenéra Tomáše Dvořáčka:
"K zápasu v HK jsme jeli v lehce okleštěné sestavě, kdy jsme se museli obejít zcela bez juniorů, ale i bez lodivoda Lukáše "Jánošíka" Vajdy. Naopak Hradecká rezerva doplnila již tak početnou sestavu o několik zvučných jmen z A-týmu. Kluky musím pochválit za velice dobře zvládnutou první třetinu, po které jsme vedli 1:0. Ve druhé části už jsme naplno pociťovali "áčkaře" soupeře, kteří dostávali hodně prostoru na hřišti. Bohužel jsme k tomu přidali i několik zbytečných vyloučení, která nás stála nejen mnoho sil, ale i vedení a po druhé části jsme tak gól ztráceli. Trpělivou hrou jsme utkání nakonec dotáhli do remízového konce a v prodloužení si domácí uzmuli druhý bod pro sebe. Já musím každopádně pochválit celý tým, který po celý zápas nechával na hřišti maximum, trpělivě čekal na šance a mohl se spolehnout na Petra Mence v brance. Ten některými zákroky bez nadsázky doháněl střelce Hradce k zoufalství. Výsledek beru jako úspěch, při pohledu na tabulku je jasné, jak je tento bod nyní důležitý."
