Poslední podzimní utkání naší rezervy zaválo na Ježkovku, kromě sněhových závějí, i hokejbalové Prachovice. Jen díky nikdy neutuchající práci Petra Mence a středečnímu tréninku juniorů bylo hřiště perfektně připraveno na nedělní utkání. Na branky se malou chvíli čekalo, ale jakmile Ježci roztrhli svůj dárkový pytel, slavilo se každou chvíli. Zlomovým bodem bylo oslabení domácích, kteří hru ve čtyřech nejen ubránili, ale dokonce v ní sami dvakrát udeřili.
Mráz Ježkovky zmrazil Jestřábům křídla, i tak se přeloučští dravci dokázali dostat daleko. Na body to nestačilo, ale jako lekce z produktivity to byla víc než slušná. Ještě po dvou třetinách už to vypadalo, že teploměr, který hlásil mínus šest, zledovatěl domácím Ježkům bodliny. I přes nejistý výkon v prvních dvou třetinách si však Ježci opět díky hattricku Patrika Škody a houževnatosti zbytku mužstva dokráčeli pro tři body. Označit tuto cestu pro tři body jako trnitou, je skoro málo. Domácí se museli prodrat přes obranné bodláčí, nálety Jestřábů a neskonat v krutém mrazu. Aby přítomní diváci neumrzli, museli v samotném závěru rozhněvaní muži rozpálit všechny zúčastněné svou kulturní vložkou. Zimomřivý duel tak nakonec rozohnil i obě střídačky. Krom pěstí létali vzduchem i přilby, Ježci nicméně svou tvrz nakonec ubránili i v boxerském souboji.
Souboj o první místo zavál na Ježkovku doposud vedoucí Chlumec nad Cidlinou. Muži z asfaltu doma prozatím prohráli jen jednou, ale na soupeřových hřištích zase takový důvod k radosti nemají. Této strategie chtěli využít i domácí Ježci a ujmout se prvního místa v tabulce. Zdánlivě nelehký soupeř od úvodu tahal za kratší konec, přesto se ujal vedení. Avšak díky třem trefám ve druhé třetině dokázal výběr Lukáše Novelinky otočit výsledek ve svůj prospěch. Že je věk pouze číslo, o tom ví své moc dobře Jágrův vychovatel a bývalý spoluhráč Wayna Gretzkyho pan Kamil Mlejnek. Tento titanový muž se prosadil poprvé od svého návratu do dresu s Ježkem na hrudi. Radost byla o to větší, že se jednalo o trefu rozdílovou. Vítězné emoce lehce brzdila zranění Tomáše Ventury a Josefa Macháčka, kteří utkání nedohráli.
V odpoledních hodinách porazil Svítkov extraligové Dobřany. To oporám tamního celku nestačilo. Hvězdná jména českého hokejbalu si počkala až do večerního soumraku na Ježky. Mezitím co odpoledne zněla Svítkovem ikonická Haberova skladba Je to vo hviezdach, tak večer to šumělo ploužákem „Hořely, padaly hvězdy a ty si se bála, že nepřijde den.” Píseň od Michala Šindeláře totiž lehce s nadsázkou popisuje vítězný pocit ježčí rezervy. B-tým se do Pardubic přijel ukázat v co nejlepším světle, do sestavy se vrátil po zranění šikula Petr Blažek a bylo ho plné hřiště. Dalším, kdo se narodil ve znamení střelce, musí být i Patrik Škoda. Díky povedenému týmovému výkonu si Ježci totiž mohli odvést všechny tři nebeské body.
Z divokého západu na vlny mezi piráty. Nejednalo se o seskupení Jacka Sparrowa, nýbrž Jiřího Rytíře a místo prosluněného Karibiku čekalo na naše playery jen studené Labe. Ježčí bandité po divoké přestřelce dostali další nápad „za milion”. Loupit v cizích vodách je jeden z nejtěžších úkolů všeobecně, avšak pro ježčí rezervu po minulém týdnu neznělo nic nemožně. Na cestu za slávou tentokrát vyrazila jen hrstka odvážlivců. Vůdce ježčí smečky El’ Vajda uvízl ve spárech ústecké Elby a nemohl tak potěšit hradecké ochozy svou návštěvou. To se bohužel nedalo říci o hráčích královehradeckého A-týmu, ti ze zajetí Severočechů pláchli jen tak tak a podpořili svůj B-tým v boji o play-off. Ježci se tak chtěli pokusit překvapit hokejbalového obra, nicméně porazit extratřídu, bylo nad jejich síly. I přesto propašovali ježčí hrdinové z městečka u Pardubic bod v hodnotě stříbrné příčky.
Utkání začalo vlažně a velmi rychle nabralo na obrátkách. Ačkoli v plachtách už měla domácí kocábka skoro čtyřista kilometrů a jednu neúspěšnou bitvu na ústecké půdě, přizpůsobila se rychlosti ježčí desítky. Onu skupinku statečných vedl z trenérského můstku zarostlý mladík, jež drží play-off mód plnovousu už od druhého kola základní části. Mnozí z popisu bez problému rozpoznali, že řeč je o brankářském zázraku, „který svět neviděl,” v podání Tomáše Dvořáčka. Ježci si dlouho nemohli vytvořit vážnější situaci ze které by domácímu celku pohrozili. Hradecká obrana se projevovala svou nepříjemností až dotěrností k našim útočníkům. Nějaké dlouhodobější okupování útočného pásma nebylo k vidění ani na jedné straně. Přeci jen únava domácích byla zřetelná a heřmanoměstecká družina nedokázala uplatnit svých čerstvých sil. K největším šancím se tak dostali domácí. Mence nebezpečně atakoval Šimůnek, po něm jako první útočnou modrou několikrát překonal i všem známý Štěpán Palán. Nikomu se však nepodařilo překonat strážce ježčí svatyně. Po přestřelce z minulého týdne ani vidu, ani slechu, tento duel připomínal spíše „Nudu v Brně”. Skóre otevřela až šikovně schovaná střela Lukáše Novelinky a nasměrovala tak hosty k zářnějšímu konci - 0:1.
Již devět sekund po začátku druhé periody, nastavil tomuto směru nehezkou výhybku Šimůnek a odklonil tak ježčí radost na vedlejší kolej - 1:1. Piráti ukázali hostům, že v hradeckých vodách si je lepší nezahrávat. V tu chvíli to vypadalo na Ježčí kapitulaci, jelikož rychlé kroky hradeckých mužů se vznášely okolo branky Petra Mence ladně jako vánek. Ani jeden ze čtveřice městeckých obránců nebyl schopen překazit útočné kreace domácích. Nebylo se tak čemu divit, že nejedna střela skončila až na konstrukci Mencovy kanceláře. Vysvobození našli Ježci až ve čtyřiadvacáté minutě. Tehdy se rezerva v modrém probojovala až k brankáři Vrkoslavovi. Koprivovu výzvu nenechal jen tak ležet Jan Čapka a proměnil zmar v naprostou euforii - 1:2. Doba trvání této euforie byla rychlejší než jízda Lewise Hamiltona v dobách největší slávy. První mírnění oslav přišlo při vyloučení Macháčka, o ještě protáhlejší výrazy se postaral Kopriva, když místo na střídačku usedl vedle svého kolegy na trestnou lavici. O definitivní zmar se postaral Černý velkolepým vyrovnáním - 2:2. Že může být ještě hůř ukázalo vyloučení Romana Hejla. Druhou nabídnutou početní výhodu si tentokrát odškrtl střelec první branky Šimůnek - 3:2. Aby toho nebylo málo, Kopriva nenechal nic náhodě a šel omrknout, jakým způsobem se za minutu svobody v Hradci změnily trestné. K překvapení všech trestné byly pořád stejné, jen výrazy spoluhráčů na druhé straně hřiště byly o něco kyselejší. Ježci tak i nadále pokračovali v oslabení.
Oslabení už Ježci přečkali bez úhony a mohli tak ve třetí části soustředit všechny své síly na vyrovnání. Vskutku dlouho to vypadalo na výpravu bez úspěšného konce. O tom každopádně nechtěl ani slovo slyšet Tomáš Trojek, jenž odvrátil možnost návratu bez bodu - 3:3. O zbytek už se postaral nezaměnitelný muž pod maskou, Petr Menc. Jeho blyštivý výkon oslnil soupeře natolik, že nebyl schopen vzít si zpět všechny tři body a muselo se tak prodlužovat.
Nastavený čas vypadal následovně. Komiksovou formou vám ho popíše Jan Čapka.
„Je to dobrý, mačkáme je. Nemají šanci, to tam kluci doklepou.”
„To snad není pravda, oni to nedali. No nic, tak půjdu ještě na hřiště.”
„ To jsou …, tak už nikam nemusím - 4:3.”
V prodloužení zafungovalo heslo, nedáš, dostaneš. Bleskurychle využil overtime taktéž dvougólový střelec, Lukáš Černý - 4:3. Z dalekých toků se tak vrací Ježci s doslova vydřeným bodem, který má příchuť stříbrné příčky. Nejtěžší úkol v podobě udržet přímý postup do semifinále, ale ještě na ježčí rezervu čeká. Další bitvu svede družina Lukáše Vajdy v sobotu 5.4. doma proti rivalovi z Prachovic.
Hodnocení zaskakujícího trenéra Tomáše Dvořáčka:
"K zápasu v HK jsme jeli v lehce okleštěné sestavě, kdy jsme se museli obejít zcela bez juniorů, ale i bez lodivoda Lukáše "Jánošíka" Vajdy. Naopak Hradecká rezerva doplnila již tak početnou sestavu o několik zvučných jmen z A-týmu. Kluky musím pochválit za velice dobře zvládnutou první třetinu, po které jsme vedli 1:0. Ve druhé části už jsme naplno pociťovali "áčkaře" soupeře, kteří dostávali hodně prostoru na hřišti. Bohužel jsme k tomu přidali i několik zbytečných vyloučení, která nás stála nejen mnoho sil, ale i vedení a po druhé části jsme tak gól ztráceli. Trpělivou hrou jsme utkání nakonec dotáhli do remízového konce a v prodloužení si domácí uzmuli druhý bod pro sebe. Já musím každopádně pochválit celý tým, který po celý zápas nechával na hřišti maximum, trpělivě čekal na šance a mohl se spolehnout na Petra Mence v brance. Ten některými zákroky bez nadsázky doháněl střelce Hradce k zoufalství. Výsledek beru jako úspěch, při pohledu na tabulku je jasné, jak je tento bod nyní důležitý."
Branky naší rezervy:
11. Novelinka (Kopriva P.)
24. Čapka (Kopriva P.)
42. Trojek (Macháček, Novelinka)
Sestava: Menc Petr (Dvořáček) - Macháček, Trojek - Čapka, Holý - Kopriva Petr(A), Novelinka(C), Blažek (A) - Škoda, Hejl, Lebduška
