Ve čtvrtém kole extraligové nadstavby junioři zajížděli k vítězovi základní části západní divize – do Ústí nad Labem. Už sestava soupeře, od minulých zápasů posilněná o hráče nastupující v extraligovém A týmu, budila velký respekt, o čemž se měli Ježci přesvědčit na vlastní ostny.
Druhé kolo juniorské nadstavby svedlo k souboji Ježky s Kelty z Berouna.
Po dlouhé zimní pauze se jako první ježčí tým představila juniorka. Ta na podzim ovládla svoji divizi a postoupila tak do elitní nadstavbové skupiny, kde ji los k prvnímu zápasu určil kladenské Rysy, kteří doma ještě neprohráli a za podzim neinkasovali více jak tři branky.
Vzhledem k dění v Třinci na sváteční čtvrtek měli Ježci již jisté první místo po podzimní části. I přesto chtěli heřmanoměstečtí junioři odskočit na čele tabulky.
Okleštěná sestava Ježků v podobě jedenácti hráčů a jednoho brankáře se vydala na dalekou cestu do Třince pro body, počasí navíc přímo vybízelo všechny, aby zůstali doma v teple. Neoblíbený asfalt byl po celé ploše poset kalužemi a dalo by se říct, že na hřišti bylo víc vody než asfaltu.
Jiří Kozel: „Myslím, že oba týmy byly nešťastné z toho co jim nabízelo za hru samotné hřiště, které místy připomínalo spíš špatně napuštěný bazén. Nechtěli jsme jako první inkasovat, protože na neoblíbeném asfaltu a ještě při neustálém sněžení bychom začali brečet, jak je vše proti nám. Toto přání však zůstalo nenaplněno a následovalo vše, co jsem předpokládal. Soupeř přidal další dva góly a my svoje šance úspěšně zahazovali. Před třetí třetinou odjela soupeři jedna z opor Wrobel a pro nás to byl trošku impuls ještě něco s utkáním zkusit. Brzký gól naši náladu ještě zvedl a soupeř, který se chtěl v poslední části spolehnout jen na bránění znejistěl. V 38. minutě se nám povedlo dotlačit do branky druhý míček a v poslední minutě jsme šli do hry bez brankáře, kterou jsme přetavili ve vyrovnávací gól. Navíc nebyl daleko scénář z Kladna, když se z ničeho nic ještě objevila sama před brankou dvojice Kachlík a Pilař, ale míček skončil mimo branku. V prodloužení jsme udělali hrubku na červené čáře a soupeřův rychlonohý útočník se nemýlil. Bod však bereme po vývoji utkání všema deseti. Musím ještě ocenit i soupeře a kluky z jejich týmu, ačkoliv jsme si u mantinelu absolutně nic nedarovali, tak mě přišla až nezvykle poklidná atmosféra. Padl gól my jsme to přijmuli, oni se zaradovali, podali jsme si ruce, vyměnili komplimenty – prostě pohoda – díky za to.“
Sestava: Páv – Holý, Daníček, Čapka, Kovář, Pilař, Kachlík, Šmíd, Vohralík, Kozel, Sedlák, Zlesák