Nestává se každým rokem, aby se mužstvo dostalo do finále a už vůbec nebývá zvykem, aby si hráči mohli rok co rok po finále pověsit na krk zlaté medaile. Každý, kdo kdy okusil náročnost jakéhokoli sportu, moc dobře ví, kolik úsilí a snahy se skrývá za jakýmkoli úspěchem. Ne vždy stačí mít v týmu jen ty nejlepší. Pokaždé je k finálnímu vítězství zapotřebí skvělé party, kde se může jeden spolehnout na druhého, tak aby věděl, že si vzájemně v týmu budou všichni krýt záda. Modrobílá parta z Ježkárny však letos nabídla něco výjimečného. Bezmála čtyřicet kamarádů se spojilo v jednu velikou rodinu, která dokázala ovládnout 2. ligu i přes nesčetné překážky, které se jim postavily do cesty. Po základní části, nadstavbě a semifinále s Prachovicemi se postavilo do cesty ježčího štábu komando z Chlumce. První dvě utkání nedopadla dle očekávání a výběr Lukáše Novelinky se vracel na domácí půdu s nožem na krku. Stačilo jen jednou prohrát a bylo po ježčím snu. Nelehký úkol Ježci zvládli a po třech vítězstvích v řadě překlopili celou sérii na svou stranu a odstartovaly nespoutané oslavy, které ještě stále nekončí.
Po dvou letech došlo k repríze semifinále ježčí rezervy a Prachovic. Naposledy heřmanoměstecký B-tým nestačil na nedalekého soupeře poměrem 1:3 na utkání. Tehdy, i díky kontumaci druhého duelu na domácí půdě, opouštěli hráči pod vedením Lukáše Vajdy Ježkovku za nepříznivé situace 0:2. V Prachovicích dokázali vybojovat prodloužení série, ale jen do neděle, kde definitivně sklapla past. O rok později oba soupeři poměřili své síly v bitvě o bronz, kterou ovládli Ježci výsledky 3:1 a 8:3. Dvě branky do ježčí sítě si tehdy připsal dnešní člen výběru Lukáše Novelinky, jenž letos pálil opačným směrem. Nyní Ježci dokázali svému rivalovi oplatit dva roky staré vyřazení a pojistit si postup do finále play-off 2. ligy. Celou sérii navíc hráči s ježkem na hrudi ukončili v nejkratším možném čase, neboli ve třech hraných duelech. V souboji o zlato vyzve modrobílá družina daleký Chlumec, který ovládl nadstavbovou část. Úvodní finálové utkání se uskuteční 16.5. na oblíbeném povrchu Romana Hejla v Chlumci.
O víkendu se B-tým postavil k semifinále čelem a dokázal v obou domácích zápase zvítězit! Tím si připravil dobrou pozici pro postup do finále, ale poslední krok bývá nejtěžší, říká se. Nicméně Ježci rivala z Prachovic dokázali doma dvakrát zdolat. Dorost naopak narazil na Brno, kterému nevstřelil branku. Vše pečlivě sledoval a náležitě zhodnotil ten nejpovolanější, dlouholetý šéftrenér mládeže Jirka Kozel!
Do nedělního duelu se vydávalo stmelené béčko s jediným ale za to řádně těžkým úkolem. Výhra s Prachovicemi byla nutnost, aby mohla ježčí rezerva přeskočit v play-off nevyzpytatelné čtvrtfinále. Vzhledem k tomu, že ježčí A-tým by měl rád ve svém play-off do rezervy zdravé náhradníky z béčka, musela si ježčí rezerva volno vybojovat. Přesčas v podobě prodloužení byl pro aktéry posledního nadstavbového utkání velkým riskem. Hráči tak dělali vše proto, aby zápas skončil již po 45 minutách hry. Na lavičce se v roli trenéra při absenci Lukáše Novelinky objevil žolík v podobě Kamila Mlejnka. Zkušený žolík během hry vytáhl i rok staré eso z rukávu. Nebojácným tahem střelce Víta Musílka z obrany do útoku uštědřil soupeři definitivní šach-mat.
Muži B - po 27. 1. 2025 - Čapka Jan
Napříč klubem: Hlavní je logo na hrudi, a to máme všichni stejné, hlásá kapitán B-týmu Lukáš Novelinka
Letos došlo v řadách B-týmu k mnohým změnám. Přispěl k tomu především nevydařený vstup do sezóny, kdy z prvních čtyřech duelů měli Ježci na kontě dva body a krčili se na posledním místě tabulky. Situace si žádala změn, které se dostavily velmi brzy. Kromě větší vůle vyhrávat přišly po první tříbodové výhře s Hradcem Králové také změny na postu kapitána a asistentů. Z rolí asistentů byli odvoláni Čapka a Kozel. Sesazení neminulo ani kapitána Petra Blažka. Ten převzal na dresu písmeno A, společně s vlčákem týmu Petrem Koprivou. Do role kapitána byl jmenován jeden z nejzkušenějších, Lukáš Novelinka. Od té doby mužstvo neprohrálo a mohlo tak zaslouženě přezimovat na třetím místě s pěti výhrami v řadě. Co stálo za hlavním úspěchem béčkařů? To nám pověděl v rámci série rozhovorů NAPŘÍČ KLUBEM právě Lukáš “Slip” Novelinka.
Ahoj Lukáši, jaké jsou tvé pocity z famózního závěru podzimu?
Ahoj Čápo, děkuji za pozvání. Je to tak jak říkáš, závěr byl famózní, 5 výher v řadě, takže pocity jsou dobré. Ale myslím, že celý podzim nebyl vůbec špatný, vlastně každý zápas, co jsme prohráli, byl pouze o gól. Byla jen otázka času, kdy se to překlopí na naši stranu, což se potvrdilo.
V sezóně jsi byl zvolen novým kapitánem B-týmu, vnímáš tuto svou roli na hřišti jinak?
Popravdě ani úplně ne. Samozřejmě jako zkušený hráč se snažím být tahounem na hřišti, jít příkladem, ale je jedno, co máš za písmeno na dresu. Hlavní je logo na hrudi, které máme všichni stejné.
Naše rezerva se prezentuje po většinu času týmovým bojovným výkonem, co říkáš na výkony v průběhu podzimní části?
Jak už jsem říkal, myslím, že jsme celý podzim hráli dobrý hokejbal. Přišlo mi, že většinu soupeřů jsme dokázali přehrát, nebo to bylo minimálně vyrovnané. Na začátku sezóny jsme měli i smůlu, ale na závěr nám zase trochu přálo i štěstí. Ovšem celá liga je ohromně vyrovnaná, každý dokáže porazit každého, což mě hodně baví.
Ačkoli svými dovednostmi bezesporu patříš mezi áčkaře, dal jsi pro letošní sezónu přednost právě béčku, na čem stálo tvé rozhodnutí?
No bezesporu bych dal asi do uvozovek. (smích) S poslední sezónou v A týmu jsem se svými výkony úplně spokojen nebyl, ale chtěl jsem ještě zkusit jednu sezónu pod novým trenérem Lubošem. Nakonec ale moje rozhodnutí ovlivnilo početí prvního potomka, který se má každou chvíli podívat na svět, potřebuji dodělat barák, takže moje „kariéra“ musela jít stranou. Ale jsem za to rozhodnutí rád, zatím mě hrát za bago fakt baví.
Nejsi sám, kdo letos učinil takový krok, ten přišel například od Trojka či Peciny, cítíš v kabině i na hřišti tu sílu týmu?
No jo, je vidět že už všichni stárneme a rodiny jsou priorita. Zrovna za tyhle kluky jsem hodně rád, hrajeme spolu už od začátku v Jokeritu, což už je přes 20 let. Určitě takovýto hráči dávají týmu hodně, ať už na hřišti nebo v kabině, kde je hodně mladých hráčů, takže zkušenosti jsou potřeba.
S třinácti body jsi třetím hráčem kanadského bodování 2.ligy, jsi se svými čísly spokojen?
Spokojený určitě nejsem, za první 3 zápasy jsem měl pouze jeden gól a jak jsem říkal, každý prohraný zápas byl o gól, takže každý náš gól by znamenal body. Ale jo, pak už se to zlepšilo, a i když toho člověk pořád dost spálil, tak už jsem byl celkem spokojen, a hlavně jsme díky tomu dokázali vyhrávat zápasy.
Poslední duel podzimu ukázal velikou ježčí spjatost, splňoval tento match tvé představy o správném kolektivu?
Ano poslední zápas byl super otočený, navíc v derby s Prachovicema jsou to vždy vypjaté zápasy. Otočka z 3:0 na 5:6 určitě něco vypovídá o naší vůli. Jediné, co bych vytkl byl závěr zápasu, kde jsme se nechali zbytečně vyloučit, domácí vyrovnali, ale naštěstí jsme ještě dokázali odpovědět. Jinak by ztráta takto důležitých bodů hodně mrzela.
Jak se říká, jaro bude jiná soutěž, co očekáváš od jara?
Očekávám vyrovnaný hokejbal jako na podzim, takže nic lehkého, budeme chtít získat co nejvíce bodů, abychom se udrželi v elitní čtyřce.
Zimní příprava už frčí na všech frontách, jak ji zvládáš?
Zatím na pohodu, ale už se těším na hřiště. Snad nám bude přát počasí.
Na závěr se sluší otázka ohledně play-off, co udělat, aby naše rezerva skončila lépe než loni?
No zaprvé musíme začít u našich funkcionářů. (smích) Minulý rok jsme zbytečně přišli o jeden zápas kvůli administraci, jinak mohlo play-off dopadnout třeba i lépe. To si musíme určitě pohlídat.
Základ je se do play-off probojovat, vyladit formu a porazit každého, kdo se nám postaví do cesty.
Děkuji za odpovědi a přeji mnoho zdaru v jarní části.