V dobách dávných, kdy světlo se šířilo z petrolejových lamp a kolty se tasily rychleji než se zdravilo, vznikal v heřmanoprachovické kotlině tento dlouhý příběh. Za vše mohou prapředci dnešního „El Vajdy” a prachovického „Pítra Bombače”. Když se tehdejší praotec Slovák Riv Vajda postavil Lítovi Bombačovi, nevěstilo to nic dobrého. Od dob co se do sebe zakousli poprvé RIV a LÍTA, neřekne tomuto souboji nikdo jinak než RIVALITA. Byl to střet dvou kmenů, které jsou si geograficky velmi blízké, avšak kulturně si byli odjakživa nesmírně vzdálené. Od těch dob uplynuly stovky let a přeci jen se líté boje táhnou až do dnešních dní. Dnes už tato válka čítá i další rody například pokolení Kozlů, Kunců, Lebdušků či Hrubanů. Ti všichni se pravidelně střetávají na odlehlých prériích vyhraničených tvrdými mantinely. Každý kdo překročí jejich práh se nesmazatelně zapíše do největších střetů historie. Nenašel se zatím nikdo, kdo by z těchto bitev odkráčel dobrovolně poražen. Poslední vzájemná vřava byla uskutečněna v květnu léta páně dva tisíce dvacet pět. Jednalo se o dvoudenní boj. Na konci všeho čekal na vítěze bronzový poklad a něha drahých poloviček, které vítaly vítěze s otevřenou náručí a usměvavou drobotinou. Pro družinu El Vajdy to znamenalo víc než jen slávu a úspěch, ale především dodržené slovo o zisku cenného kovu, jímž se zavázali svému náčelníkovi na počátku dlouhého ročníku.
Jednou z posledních vlajkových lodí v ježčím přístavu byla naše záložní loď. Tato loď i přes nelehkou sezónu a nepříliš veliká očekávání dokázala mnohé překvapit a doplula až na vlny semifinále. Zde už byly vody opravdu nepříjemné, a i přes veškerý vzdor nakonec tato rezervní loď byla potopena. Smrtící byl střet s Piráty, kteří tyto vody naopak dobře znají a již loni si přes tyto vody dopluli až pro zlatý poklad. Vážení nesmutněte, poslední zprávy nás informovaly, že posádka z lodi uprchla na člunu a sbírá síly k rozhodujícímu souboji s Prachovicemi!
Nic lehkého nečekalo na naši rezervu ve vzdáleném Letohradu. Ještě pouhé hodiny před zápasem přišly poslední omluvenky a z nabušených tří lajn, jelo do Letohradu jen jádro obohacené vírou v dobrý konec. I přes nelehký průběh utkání si Ježci dokázali poradit a zvládli svůj úkol ještě lépe než kdokoli čekal. Výhrou 4:5, i díky hattricku Macenauera, si pojistili druhou příčku a jak se po prohře vedoucí Přelouče později ukázalo, bylo dobře, že se Ježci na nikoho nespoléhali a přímý postup si pojistili již sobotními třemi body.
První dubnový víkend si naše rezerva mohla zajistit přímý postup do semifinále a obejít tak strašáka v podobě předkola. K tomuto počinu však náš B-tým potřeboval vyhrát s Prachovicemi a Pardubicím uloupit alespoň bod. Sobotu si Ježci mohli odfajfkovat i přes nepřesvědčivý výkon, ale s jasným výsledkem. Neděle převrátila naruby vše co mohla. Týmový výkon už obsahoval prvky play-off módu, ale finální výsledek hovořil ve prospěch soupeřův. Obranný projev celku představoval jak veliké mají Ježci srdíčko, každopádně útok byl bez náznaku vážnější šance. O všem tak rozhodne poslední hrací víkend, kdy svěřenci Lukáše Vajdy pojedou svou hrou okouzlit Letohrad.
Muži B - po 27. 1. 2025 - Čapka Jan
Napříč klubem: Hlavní je logo na hrudi, a to máme všichni stejné, hlásá kapitán B-týmu Lukáš Novelinka
Letos došlo v řadách B-týmu k mnohým změnám. Přispěl k tomu především nevydařený vstup do sezóny, kdy z prvních čtyřech duelů měli Ježci na kontě dva body a krčili se na posledním místě tabulky. Situace si žádala změn, které se dostavily velmi brzy. Kromě větší vůle vyhrávat přišly po první tříbodové výhře s Hradcem Králové také změny na postu kapitána a asistentů. Z rolí asistentů byli odvoláni Čapka a Kozel. Sesazení neminulo ani kapitána Petra Blažka. Ten převzal na dresu písmeno A, společně s vlčákem týmu Petrem Koprivou. Do role kapitána byl jmenován jeden z nejzkušenějších, Lukáš Novelinka. Od té doby mužstvo neprohrálo a mohlo tak zaslouženě přezimovat na třetím místě s pěti výhrami v řadě. Co stálo za hlavním úspěchem béčkařů? To nám pověděl v rámci série rozhovorů NAPŘÍČ KLUBEM právě Lukáš “Slip” Novelinka.
Ahoj Lukáši, jaké jsou tvé pocity z famózního závěru podzimu?
Ahoj Čápo, děkuji za pozvání. Je to tak jak říkáš, závěr byl famózní, 5 výher v řadě, takže pocity jsou dobré. Ale myslím, že celý podzim nebyl vůbec špatný, vlastně každý zápas, co jsme prohráli, byl pouze o gól. Byla jen otázka času, kdy se to překlopí na naši stranu, což se potvrdilo.
V sezóně jsi byl zvolen novým kapitánem B-týmu, vnímáš tuto svou roli na hřišti jinak?
Popravdě ani úplně ne. Samozřejmě jako zkušený hráč se snažím být tahounem na hřišti, jít příkladem, ale je jedno, co máš za písmeno na dresu. Hlavní je logo na hrudi, které máme všichni stejné.
Naše rezerva se prezentuje po většinu času týmovým bojovným výkonem, co říkáš na výkony v průběhu podzimní části?
Jak už jsem říkal, myslím, že jsme celý podzim hráli dobrý hokejbal. Přišlo mi, že většinu soupeřů jsme dokázali přehrát, nebo to bylo minimálně vyrovnané. Na začátku sezóny jsme měli i smůlu, ale na závěr nám zase trochu přálo i štěstí. Ovšem celá liga je ohromně vyrovnaná, každý dokáže porazit každého, což mě hodně baví.
Ačkoli svými dovednostmi bezesporu patříš mezi áčkaře, dal jsi pro letošní sezónu přednost právě béčku, na čem stálo tvé rozhodnutí?
No bezesporu bych dal asi do uvozovek. (smích) S poslední sezónou v A týmu jsem se svými výkony úplně spokojen nebyl, ale chtěl jsem ještě zkusit jednu sezónu pod novým trenérem Lubošem. Nakonec ale moje rozhodnutí ovlivnilo početí prvního potomka, který se má každou chvíli podívat na svět, potřebuji dodělat barák, takže moje „kariéra“ musela jít stranou. Ale jsem za to rozhodnutí rád, zatím mě hrát za bago fakt baví.
Nejsi sám, kdo letos učinil takový krok, ten přišel například od Trojka či Peciny, cítíš v kabině i na hřišti tu sílu týmu?
No jo, je vidět že už všichni stárneme a rodiny jsou priorita. Zrovna za tyhle kluky jsem hodně rád, hrajeme spolu už od začátku v Jokeritu, což už je přes 20 let. Určitě takovýto hráči dávají týmu hodně, ať už na hřišti nebo v kabině, kde je hodně mladých hráčů, takže zkušenosti jsou potřeba.
S třinácti body jsi třetím hráčem kanadského bodování 2.ligy, jsi se svými čísly spokojen?
Spokojený určitě nejsem, za první 3 zápasy jsem měl pouze jeden gól a jak jsem říkal, každý prohraný zápas byl o gól, takže každý náš gól by znamenal body. Ale jo, pak už se to zlepšilo, a i když toho člověk pořád dost spálil, tak už jsem byl celkem spokojen, a hlavně jsme díky tomu dokázali vyhrávat zápasy.
Poslední duel podzimu ukázal velikou ježčí spjatost, splňoval tento match tvé představy o správném kolektivu?
Ano poslední zápas byl super otočený, navíc v derby s Prachovicema jsou to vždy vypjaté zápasy. Otočka z 3:0 na 5:6 určitě něco vypovídá o naší vůli. Jediné, co bych vytkl byl závěr zápasu, kde jsme se nechali zbytečně vyloučit, domácí vyrovnali, ale naštěstí jsme ještě dokázali odpovědět. Jinak by ztráta takto důležitých bodů hodně mrzela.
Jak se říká, jaro bude jiná soutěž, co očekáváš od jara?
Očekávám vyrovnaný hokejbal jako na podzim, takže nic lehkého, budeme chtít získat co nejvíce bodů, abychom se udrželi v elitní čtyřce.
Zimní příprava už frčí na všech frontách, jak ji zvládáš?
Zatím na pohodu, ale už se těším na hřiště. Snad nám bude přát počasí.
Na závěr se sluší otázka ohledně play-off, co udělat, aby naše rezerva skončila lépe než loni?
No zaprvé musíme začít u našich funkcionářů. (smích) Minulý rok jsme zbytečně přišli o jeden zápas kvůli administraci, jinak mohlo play-off dopadnout třeba i lépe. To si musíme určitě pohlídat.
Základ je se do play-off probojovat, vyladit formu a porazit každého, kdo se nám postaví do cesty.
Děkuji za odpovědi a přeji mnoho zdaru v jarní části.