860_20240522_141000.jpg

Ježčí rezerva oblékla bronzový šat

Po A-týmu a juniorce skončila sezóna také našemu B-týmu. K překvapení mnohých se naší rezervě jako jediné, ze zmíněné trojice, podařilo posadit cenné kovy na ježčí hruď. V boji o bronz si dokázala poradit s rezervou pardubické Alfy a před domácím publikem zahalila celou Ježkovku do bronzové radosti. Sezóna se pro svěřence Lukáše Vajdy nevyvíjela od začátku podle představ, ale především díky bezchybným zápasům na domácí půdě stoupala tabulkou. Poté postupným zlepšováním formy ukořistila druhou pozici v základní skupině. V semifinále podlehla rivalům z Prachovic, i díky dvěma zkontumovaným utkáním, 1:3 na zápasy. Přesto si odhodlaní Ježci v posledním zápase sezony dokázali zvednout nejen náladu, ale i pohár nad hlavu. Radost byla o to větší, že finální výsledek, v podobě bronzových medailí, předčil předsezonní cíle ježčího béčka.

Ježci Heřmanův Městec vs. HBC Pardubice B - 6:4 (0:2;3:1;3:1)

Před duelem panovala v řadách Ježků velmi pozitivní nálada. Vítěznou mentalitu utužovala chuť a touha odnést si třpytivou drobnost na krku. Každý se chtěl odměnit za nad očekávání povedenou sezónu. Vstup do zápasu však nenaznačoval nějaký pohodový průběh. Neuplynula ani první minuta a domácí již museli řešit první problém. Jeden z hostujících útočníků najel do Petra Mence, který střežil domácí svatyni. Ten se okamžitě poroučel k zemi a dlouho to vypadlo, zda se vůbec zvedne. S pomocí nejbližších spoluhráčů se podařilo doprovodit chytající legendu na střídačku. Do masky se tak musel obléknout jmenovec Petr Novelinka. V brance se ani nestihl rozkoukat a už musel čelit prvním střelám. V páté minutě již náporu neodolal a poprvé se měnilo skóre - 0:1. První třetina domácím nejspíše nebyla přána, jelikož předzápasovou náladu nedokázali přetavit v potřebné tempo, aby si byli schopni vytvořit nebezpečné šance. Místo očekávaného náporu domácích přišlo skryté nahození Štacha a síť za Novelinkou se rozvlnila podruhé - 0:2. Do kabin si ježčí rezerva odnesla dvougólové manko a trenér Vajda měl před sebou nelehký úkol. Jak nakopnout kabinu, aby konečně ukázala, co v ní je?

Že svůj úkol Vajda splnil, ukázalo hned prvních pár minut druhé třetiny. Do ní Ježci vlétli jako uragán a v 18. minutě se blýskl Hladký vymeteným růžkem Trnečkovy branky. Platnost tohoto gólu spolu museli nejprve prodiskutovat oba rozhodčí, střela totiž vypadala z každého úhlu naprosto odlišně. Po krátké debatě ale oba uznali branku a skóre již bylo jen o gól - 1:2. Netrvalo to dlouho a domácí zvedali ruce nad hlavu podruhé, ránu Blažka pohotově dorazil Novák - 2:2. Ještě kratší dobu čekali diváci na třetí branku, bohužel pro domácí fanklub, tentokrát se ranou od modré prosadili hráči pardubičtí, ti se nazpět ujali vedení - 2:3. Po pár minutách, kdy se hra přelévala ze strany na stranu, si domácí začali hru trochu překlápět na svou stranu. O kýžené vyrovnání se postaral svým prvním gólem v zápase Holý. Jeho střela se zrodila pouhé čtyři vteřiny před koncem druhé třetiny a do šaten šli domácí s o poznání veselejším výrazem - 3:3.

Třetí třetina a zase od nuly, to zajisté zaznělo v obou šatnách během pauzy. Poslední třetina sezóny pro oba celky. Každý do ní šel s tím, že zde nechá naprosto všechno. To by mohl potvrdit Vít Musílek. Nenápadná ale razantní střela si našla ruku jedné z opor ježčí obrany. Touto střelou pro Musílka skončila nejen třetina, ale i sezóna. V nemocnici se navíc ukázala pod rentgenem zlomenina. My zde přejeme Vítkovi brzké uzdravení. Domácím navrátil úsměv přesně mířící Holý. Jeho střelecké představení v neděli bylo naprosto ohromující, každopádně domácí se chopili vedení, a to k radosti domácích prozatím stačilo - 4:3. V jednačtyřicáté minutě navýšil střelecký účet domácích mistr Škoda, a to už domácí publikum bylo naprosto u vytržení - 5:3. Ve 43. minutě se ukázalo, že Blažka nemají ve svých řadách jen Ježci. Propukající oslavy totiž překazil dorážející Miroslav Blažek z Pardubic a jeho snížení trochu okyselilo domácím úsměvy - 5:4. Ani radost Alfy ze snížení netrvala věčně. V tu chvíli si již dvougólový střelec Holý ranou do prázdné branky připsal HATTRICK a radosti na Ježkovce mohly naplno propuknout - 6:4. Na hrací plochu nepřilétla žádná čepice, to už Holému nemuselo ani v nejmenším vadit. Po závěrečné siréně si mohli totiž všichni domácí oddechnout, že nejdůležitější zápas sezóny zvládli. V suchým triku to ale nebylo, jednak díky skvělému výkonu soupeře, a hlavně předešlému dešti :).

Sestava:

Menc (Novelinka Petr) - Kovář, Holý - Musílek, Málek Tomáš - Čapka, Kopriva Jan - Škoda, Kozel, Macenauer - Hladký, Kachlík, Novák - Blažek, Novelinka Lukáš, Lebduška – Bičík

Hodnocení trenéra Lukáše Vajdy:

"Tento zápas byl odměnou za celou sezónu. Jenže vše jde stranou, protože hned na začátku musel být střídán Peťa Menc a v půlce zápasu museli dojet rodiče pro Víťu Musílka, který má tříštivou zlomeninu prstu. Ještě že je konec sezóny.

Kluky je jinak potřeba pochválit, všechny! V sezóně jsme si dokázali, že máme na to být ve výškách a bohužel o příslušnosti ve finále nerozhodlo až tak hřiště, jako spíš administrativní potíže. Mnozí z nás cítí 3. flek jako prohru. Ale za mě to je neskutečný úspěch a skvělá reprezentace Ježků."

Hodnocení zraněného kapitána Josefa Macháčka:

"Tuto sezónu jsme měli v Ježkách poměrně smůlu. Ať už se podíváme do A týmu, juniorky nebo B-týmu. Ani v jedné z těchto v podstatě mužských kategorií se nám nezadařilo tak, jak jsme si představovali. Nebál bych se říci, že všechny tyto kategorie měly na to vyhrát svou soutěž. Bohužel to tuto sezónu ale nevyšlo, což je škoda. Je ale důležité si uvědomit, že jsme prokázali, že na to máme. Ať už v juniorce, která letos měla na to dojít až na vrchol, tak v mužských kategoriích, kde se nám nakonec podařilo ukořistit za B-tým krásný bronz, ze kterého mám velkou radost. Na tu placku jsme celou sezónu dřeli a jsem moc rád, že jsme ji nakonec vybojovali.

Jak už jsem ale zmiňoval, důležitější je, že jsme letos prokázali naši perspektivu do dalších sezón. A to i se spoustou zranění ve všech zmíněných kategoriích.

Dále bych mohl zmínit to, jací talenti jsou v našich řadách, ale důležitější je, že fungujeme skvěle jako tým. To nám také pomohlo v béčku překlenout hořkost po zpětné kontumaci vydřené výhry nad Prachovicemi v play off. Za to jsem strašně rád a věřím, že nás to do budoucna hodně psychicky posunulo, protože jsme se v dalším zápase vyhecovali a dokázali vyhrát i bez některých důležitých jmen v sestavě.

Jediné, co mě mrzí je, že jsem kvůli zranění nemohl pomoc jak B týmu, tak ani A týmu. Ale to je prostě sport.

Nezbývá, než doléčit všechna zranění a společně se připravit na další sezónu, která věřím, bude už vítězná."