Nestává se každým rokem, aby se mužstvo dostalo do finále a už vůbec nebývá zvykem, aby si hráči mohli rok co rok po finále pověsit na krk zlaté medaile. Každý, kdo kdy okusil náročnost jakéhokoli sportu, moc dobře ví, kolik úsilí a snahy se skrývá za jakýmkoli úspěchem. Ne vždy stačí mít v týmu jen ty nejlepší. Pokaždé je k finálnímu vítězství zapotřebí skvělé party, kde se může jeden spolehnout na druhého, tak aby věděl, že si vzájemně v týmu budou všichni krýt záda. Modrobílá parta z Ježkárny však letos nabídla něco výjimečného. Bezmála čtyřicet kamarádů se spojilo v jednu velikou rodinu, která dokázala ovládnout 2. ligu i přes nesčetné překážky, které se jim postavily do cesty. Po základní části, nadstavbě a semifinále s Prachovicemi se postavilo do cesty ježčího štábu komando z Chlumce. První dvě utkání nedopadla dle očekávání a výběr Lukáše Novelinky se vracel na domácí půdu s nožem na krku. Stačilo jen jednou prohrát a bylo po ježčím snu. Nelehký úkol Ježci zvládli a po třech vítězstvích v řadě překlopili celou sérii na svou stranu a odstartovaly nespoutané oslavy, které ještě stále nekončí.
Po dvou letech došlo k repríze semifinále ježčí rezervy a Prachovic. Naposledy heřmanoměstecký B-tým nestačil na nedalekého soupeře poměrem 1:3 na utkání. Tehdy, i díky kontumaci druhého duelu na domácí půdě, opouštěli hráči pod vedením Lukáše Vajdy Ježkovku za nepříznivé situace 0:2. V Prachovicích dokázali vybojovat prodloužení série, ale jen do neděle, kde definitivně sklapla past. O rok později oba soupeři poměřili své síly v bitvě o bronz, kterou ovládli Ježci výsledky 3:1 a 8:3. Dvě branky do ježčí sítě si tehdy připsal dnešní člen výběru Lukáše Novelinky, jenž letos pálil opačným směrem. Nyní Ježci dokázali svému rivalovi oplatit dva roky staré vyřazení a pojistit si postup do finále play-off 2. ligy. Celou sérii navíc hráči s ježkem na hrudi ukončili v nejkratším možném čase, neboli ve třech hraných duelech. V souboji o zlato vyzve modrobílá družina daleký Chlumec, který ovládl nadstavbovou část. Úvodní finálové utkání se uskuteční 16.5. na oblíbeném povrchu Romana Hejla v Chlumci.
O víkendu se B-tým postavil k semifinále čelem a dokázal v obou domácích zápase zvítězit! Tím si připravil dobrou pozici pro postup do finále, ale poslední krok bývá nejtěžší, říká se. Nicméně Ježci rivala z Prachovic dokázali doma dvakrát zdolat. Dorost naopak narazil na Brno, kterému nevstřelil branku. Vše pečlivě sledoval a náležitě zhodnotil ten nejpovolanější, dlouholetý šéftrenér mládeže Jirka Kozel!
Do nedělního duelu se vydávalo stmelené béčko s jediným ale za to řádně těžkým úkolem. Výhra s Prachovicemi byla nutnost, aby mohla ježčí rezerva přeskočit v play-off nevyzpytatelné čtvrtfinále. Vzhledem k tomu, že ježčí A-tým by měl rád ve svém play-off do rezervy zdravé náhradníky z béčka, musela si ježčí rezerva volno vybojovat. Přesčas v podobě prodloužení byl pro aktéry posledního nadstavbového utkání velkým riskem. Hráči tak dělali vše proto, aby zápas skončil již po 45 minutách hry. Na lavičce se v roli trenéra při absenci Lukáše Novelinky objevil žolík v podobě Kamila Mlejnka. Zkušený žolík během hry vytáhl i rok staré eso z rukávu. Nebojácným tahem střelce Víta Musílka z obrany do útoku uštědřil soupeři definitivní šach-mat.
Muži B - čt 25. 4. 2024 - Čapka Jan
Bod zajistil rezervě druhé místo
V posledním kole základní části 2. Ligy potřebovala ježčí rezerva uhrát alespoň bod, aby uhájila druhé místo v tabulce. Na druhé straně jim stál v cestě už jistý vítěz z Hradce Králové. Poslední vzájemný duel nevyzněl pro naše svěřence zrovna nejlépe a z Hradce si odvezli hrozivý debakl 13:4. V tomto duelu chtěli domácí předvést sílu své ježčí tvrze a zabojovat o vítězství. Ježci byli na zápas dobře naladění poté, co si mohli dopřát vítěznou euforii, o kterou se postaral A-tým a zajistil si přímý postup do play-off. Po výhře áčka 19:2 si přáli odvést stejně dobrý výkon i chlapci z B-týmu. Gólových hodů se dočkala i naše rezerva, bohužel už to nebylo jednoznačným výsledkem v náš prospěch, ale vybojovaným bodem ze samostatných nájezdů. Bod zajistil našemu rezervnímu týmu krásné druhé místo a potvrdil tak dobrou sezónu pro svěřence Lukáše Vajdy.
Ježci Heřmanův Městec vs. HBC Hradec Králové 1998 B 5:6ss (1:1,3:1,1:3 - 0:1)
Do zápasů vlétli Ježci s velikou vervou, soupeři chtěli oplatit předešlou porážku a znepříjemnit pokud možno co nejvíce předávání poháru pro vítěze základní části. Hradec byl běhavý a taktéž nechtěl v zápase vypadat nijak odevzdaně. Domácí nejednou podržel skvělý Novelinka a na druhé straně se zase činil Vrkoslav. K první změně skóre došlo až v 7. minutě, vše na sebe vzal JéňaPilař a ukázal svou herní vyspělost, kdy se vytočil až na vrcholek kruhu a zamířil nekompromisně pod horní tyč - 1:0. Příznivý stav pro domácí trval dalších sedm minut, než si střela Řeháka našla svou cestu do ježčí klece - 1:1.
Druhou třetinu si oba týmy opět připomněli, proč jsou na špičce tabulky. K vidění byl pohledný hokejbal, který byl velmi dynamický a obsahoval plno šancí na obou stranách. Vedení vrátil Ježkům Hladký, kterého si našla přihrávka z hole Pilaře a v úniku vyslal pumelenici, jejíž platnost musel posoudit až rozhodčí po důkladném zamyšlení - 2:1. Netrvalo to dlouho a šály se točily znovu, Vít Musílek využil další pobídnutí od Jana Pilaře - 3:1. Na časomíře se ještě ani nedopsala čísla všech bodových aktérů od posledního gólu a už se skóre zase měnilo. Zdeněk Erban z úniku snížil ranou pod horní tyč - 3:2. Radost hostí ještě ani neutichla, ale brada jim spadla až na zem po střele Musílka, ten rozjásal opět domácí kotel a navrátil dvoubrankové vedení domácím - 4:2. Těsně před sirénou si domácí nepohlídali svou disciplinovanost a odebrali se na trestnou lavici.
Po minutě a půl přišla přesilovková rána Palána, který ještě minulý den dvakrát přesně mířil v ježčím dresu za juniorku, tentokrát minul brankovou konstrukci o pár čísel, ale díky svým geometrickým schopnostem odraz balónku našel Řezáče a ten mohl upravit výsledek - 4:3. Další přesný zásah z hole vedoucího celku přišel po 3 minutách a postaral se o něj hráč, co si zažil, jaké to je být domácím hráčem na Ježkárně, Ondřej Lux - 4:4. Hra se nezastavovala ani po vyrovnaní, stejně tak jako hradecký obrat, ten dokonali Piráti v čase 36:00 opět z přesilové hry. Střela od modré byl tečována Telenským a rázem byl Hradec k vítězství blíže - 4:5. Mnohým týmům by tento obrat sebral vítr z plachet, ale to neznáte Ježky, kteří svou tvrz nikdy nedají lacino. Sestava domácích se zúžila na dvě pětky a minutu před koncem rozvlnil síť domácí Petr Kopriva - 5:5.
V prodloužení, kde je model hry 4na4, poslal do třech domácí Milan Holý. Oslabení 3na4 znělo velmi nebezpečně, ale v tu chvíli se již čtyřbodový Pilař neměl v plánu usadit na dvě minuty v obraném pásmu a zavelel k útoku. Na jeho šikovné ruce nevěřícně hleděl každý pár očí, který byl v danou chvíli duchapřítomný. V útočném pásmu školil obranu hostů nevěřícným způsobem, po páté kličce už málokdo koukal se zavřenou pusou, když v tom okamžiku vyplaval Jan Pilař před osamoceným brankářem, tu sladkou tečku už s trochou smůly nedokázal přidat, to domácím fanouškům nevadilo a jeho jméno mnozí skandují ještě dnes ze spaní. Druhou šanci spálil v samotném závěru přestřelenou prázdnou bránou Musílek, kterému hattrick asi nebyl přán. V samotném závěru zahrozili z brejku i hosté, ale nechali jen vyniknout Novelinkovu
lapačku.
Prodloužení o vítězi nerozhodlo a na řadu přišly samostatné nájezdy. Taktickou změnu provedli domácí ve svém brankovišti, kde se objevil velezkušený Petr Menc. I přes vychytání Luxe a Palána dokázal vsítit branku třetí jezdec Řehák. Po neúspěšných pokusech domácích playerů se tak z výhry mohli nakonec radovat hosté. Každopádně tento zápas jen potvrdil kvalitu obou celků a pro oko diváka bylo postaráno o kvalitní hokejbal.
“Myslím, že pro diváka to byl opět po dlouhé době zápas, kde byl k vidění, krom urputného zápasení, také hezký hokejbal. Do zápasu jsme šli s tím, že si chceme udržet druhou pozici stůj co stůj. Hradec přijel v nadupané sestavě, ale věděli jsme, že v play-off už budou takto vypadat všechny zápasy. Nechtěli jsme jim dát nic zadarmo, byl to běhavý soupeř, šikovný na balónku, ale nebál bych se říci, že jsme měli o žďobíček víc ze hry my. Třetí třetinu předvedl soupeř své kvality a otočil skóre, my jsme však ukázali, proč se z ježčí pevnosti odváží body těžko. Dokázali jsme vyrovnat a v prodloužení soupeři přidělat pár vrásek na čele. Že jsme z toho nevyšli vítězně, už bylo snad jen otázkou trochy štěstíčka navrch pro soupeře. Ukázali jsme si ale, že umíme hrát i proti těm nejlepším.”
