V dobách dávných, kdy světlo se šířilo z petrolejových lamp a kolty se tasily rychleji než se zdravilo, vznikal v heřmanoprachovické kotlině tento dlouhý příběh. Za vše mohou prapředci dnešního „El Vajdy” a prachovického „Pítra Bombače”. Když se tehdejší praotec Slovák Riv Vajda postavil Lítovi Bombačovi, nevěstilo to nic dobrého. Od dob co se do sebe zakousli poprvé RIV a LÍTA, neřekne tomuto souboji nikdo jinak než RIVALITA. Byl to střet dvou kmenů, které jsou si geograficky velmi blízké, avšak kulturně si byli odjakživa nesmírně vzdálené. Od těch dob uplynuly stovky let a přeci jen se líté boje táhnou až do dnešních dní. Dnes už tato válka čítá i další rody například pokolení Kozlů, Kunců, Lebdušků či Hrubanů. Ti všichni se pravidelně střetávají na odlehlých prériích vyhraničených tvrdými mantinely. Každý kdo překročí jejich práh se nesmazatelně zapíše do největších střetů historie. Nenašel se zatím nikdo, kdo by z těchto bitev odkráčel dobrovolně poražen. Poslední vzájemná vřava byla uskutečněna v květnu léta páně dva tisíce dvacet pět. Jednalo se o dvoudenní boj. Na konci všeho čekal na vítěze bronzový poklad a něha drahých poloviček, které vítaly vítěze s otevřenou náručí a usměvavou drobotinou. Pro družinu El Vajdy to znamenalo víc než jen slávu a úspěch, ale především dodržené slovo o zisku cenného kovu, jímž se zavázali svému náčelníkovi na počátku dlouhého ročníku.
Jednou z posledních vlajkových lodí v ježčím přístavu byla naše záložní loď. Tato loď i přes nelehkou sezónu a nepříliš veliká očekávání dokázala mnohé překvapit a doplula až na vlny semifinále. Zde už byly vody opravdu nepříjemné, a i přes veškerý vzdor nakonec tato rezervní loď byla potopena. Smrtící byl střet s Piráty, kteří tyto vody naopak dobře znají a již loni si přes tyto vody dopluli až pro zlatý poklad. Vážení nesmutněte, poslední zprávy nás informovaly, že posádka z lodi uprchla na člunu a sbírá síly k rozhodujícímu souboji s Prachovicemi!
Nic lehkého nečekalo na naši rezervu ve vzdáleném Letohradu. Ještě pouhé hodiny před zápasem přišly poslední omluvenky a z nabušených tří lajn, jelo do Letohradu jen jádro obohacené vírou v dobrý konec. I přes nelehký průběh utkání si Ježci dokázali poradit a zvládli svůj úkol ještě lépe než kdokoli čekal. Výhrou 4:5, i díky hattricku Macenauera, si pojistili druhou příčku a jak se po prohře vedoucí Přelouče později ukázalo, bylo dobře, že se Ježci na nikoho nespoléhali a přímý postup si pojistili již sobotními třemi body.
První dubnový víkend si naše rezerva mohla zajistit přímý postup do semifinále a obejít tak strašáka v podobě předkola. K tomuto počinu však náš B-tým potřeboval vyhrát s Prachovicemi a Pardubicím uloupit alespoň bod. Sobotu si Ježci mohli odfajfkovat i přes nepřesvědčivý výkon, ale s jasným výsledkem. Neděle převrátila naruby vše co mohla. Týmový výkon už obsahoval prvky play-off módu, ale finální výsledek hovořil ve prospěch soupeřův. Obranný projev celku představoval jak veliké mají Ježci srdíčko, každopádně útok byl bez náznaku vážnější šance. O všem tak rozhodne poslední hrací víkend, kdy svěřenci Lukáše Vajdy pojedou svou hrou okouzlit Letohrad.
Muži B - čt 25. 4. 2024 - Čapka Jan
Bod zajistil rezervě druhé místo
V posledním kole základní části 2. Ligy potřebovala ježčí rezerva uhrát alespoň bod, aby uhájila druhé místo v tabulce. Na druhé straně jim stál v cestě už jistý vítěz z Hradce Králové. Poslední vzájemný duel nevyzněl pro naše svěřence zrovna nejlépe a z Hradce si odvezli hrozivý debakl 13:4. V tomto duelu chtěli domácí předvést sílu své ježčí tvrze a zabojovat o vítězství. Ježci byli na zápas dobře naladění poté, co si mohli dopřát vítěznou euforii, o kterou se postaral A-tým a zajistil si přímý postup do play-off. Po výhře áčka 19:2 si přáli odvést stejně dobrý výkon i chlapci z B-týmu. Gólových hodů se dočkala i naše rezerva, bohužel už to nebylo jednoznačným výsledkem v náš prospěch, ale vybojovaným bodem ze samostatných nájezdů. Bod zajistil našemu rezervnímu týmu krásné druhé místo a potvrdil tak dobrou sezónu pro svěřence Lukáše Vajdy.
Ježci Heřmanův Městec vs. HBC Hradec Králové 1998 B 5:6ss (1:1,3:1,1:3 - 0:1)
Do zápasů vlétli Ježci s velikou vervou, soupeři chtěli oplatit předešlou porážku a znepříjemnit pokud možno co nejvíce předávání poháru pro vítěze základní části. Hradec byl běhavý a taktéž nechtěl v zápase vypadat nijak odevzdaně. Domácí nejednou podržel skvělý Novelinka a na druhé straně se zase činil Vrkoslav. K první změně skóre došlo až v 7. minutě, vše na sebe vzal JéňaPilař a ukázal svou herní vyspělost, kdy se vytočil až na vrcholek kruhu a zamířil nekompromisně pod horní tyč - 1:0. Příznivý stav pro domácí trval dalších sedm minut, než si střela Řeháka našla svou cestu do ježčí klece - 1:1.
Druhou třetinu si oba týmy opět připomněli, proč jsou na špičce tabulky. K vidění byl pohledný hokejbal, který byl velmi dynamický a obsahoval plno šancí na obou stranách. Vedení vrátil Ježkům Hladký, kterého si našla přihrávka z hole Pilaře a v úniku vyslal pumelenici, jejíž platnost musel posoudit až rozhodčí po důkladném zamyšlení - 2:1. Netrvalo to dlouho a šály se točily znovu, Vít Musílek využil další pobídnutí od Jana Pilaře - 3:1. Na časomíře se ještě ani nedopsala čísla všech bodových aktérů od posledního gólu a už se skóre zase měnilo. Zdeněk Erban z úniku snížil ranou pod horní tyč - 3:2. Radost hostí ještě ani neutichla, ale brada jim spadla až na zem po střele Musílka, ten rozjásal opět domácí kotel a navrátil dvoubrankové vedení domácím - 4:2. Těsně před sirénou si domácí nepohlídali svou disciplinovanost a odebrali se na trestnou lavici.
Po minutě a půl přišla přesilovková rána Palána, který ještě minulý den dvakrát přesně mířil v ježčím dresu za juniorku, tentokrát minul brankovou konstrukci o pár čísel, ale díky svým geometrickým schopnostem odraz balónku našel Řezáče a ten mohl upravit výsledek - 4:3. Další přesný zásah z hole vedoucího celku přišel po 3 minutách a postaral se o něj hráč, co si zažil, jaké to je být domácím hráčem na Ježkárně, Ondřej Lux - 4:4. Hra se nezastavovala ani po vyrovnaní, stejně tak jako hradecký obrat, ten dokonali Piráti v čase 36:00 opět z přesilové hry. Střela od modré byl tečována Telenským a rázem byl Hradec k vítězství blíže - 4:5. Mnohým týmům by tento obrat sebral vítr z plachet, ale to neznáte Ježky, kteří svou tvrz nikdy nedají lacino. Sestava domácích se zúžila na dvě pětky a minutu před koncem rozvlnil síť domácí Petr Kopriva - 5:5.
V prodloužení, kde je model hry 4na4, poslal do třech domácí Milan Holý. Oslabení 3na4 znělo velmi nebezpečně, ale v tu chvíli se již čtyřbodový Pilař neměl v plánu usadit na dvě minuty v obraném pásmu a zavelel k útoku. Na jeho šikovné ruce nevěřícně hleděl každý pár očí, který byl v danou chvíli duchapřítomný. V útočném pásmu školil obranu hostů nevěřícným způsobem, po páté kličce už málokdo koukal se zavřenou pusou, když v tom okamžiku vyplaval Jan Pilař před osamoceným brankářem, tu sladkou tečku už s trochou smůly nedokázal přidat, to domácím fanouškům nevadilo a jeho jméno mnozí skandují ještě dnes ze spaní. Druhou šanci spálil v samotném závěru přestřelenou prázdnou bránou Musílek, kterému hattrick asi nebyl přán. V samotném závěru zahrozili z brejku i hosté, ale nechali jen vyniknout Novelinkovu
lapačku.
Prodloužení o vítězi nerozhodlo a na řadu přišly samostatné nájezdy. Taktickou změnu provedli domácí ve svém brankovišti, kde se objevil velezkušený Petr Menc. I přes vychytání Luxe a Palána dokázal vsítit branku třetí jezdec Řehák. Po neúspěšných pokusech domácích playerů se tak z výhry mohli nakonec radovat hosté. Každopádně tento zápas jen potvrdil kvalitu obou celků a pro oko diváka bylo postaráno o kvalitní hokejbal.
“Myslím, že pro diváka to byl opět po dlouhé době zápas, kde byl k vidění, krom urputného zápasení, také hezký hokejbal. Do zápasu jsme šli s tím, že si chceme udržet druhou pozici stůj co stůj. Hradec přijel v nadupané sestavě, ale věděli jsme, že v play-off už budou takto vypadat všechny zápasy. Nechtěli jsme jim dát nic zadarmo, byl to běhavý soupeř, šikovný na balónku, ale nebál bych se říci, že jsme měli o žďobíček víc ze hry my. Třetí třetinu předvedl soupeř své kvality a otočil skóre, my jsme však ukázali, proč se z ježčí pevnosti odváží body těžko. Dokázali jsme vyrovnat a v prodloužení soupeři přidělat pár vrásek na čele. Že jsme z toho nevyšli vítězně, už bylo snad jen otázkou trochy štěstíčka navrch pro soupeře. Ukázali jsme si ale, že umíme hrát i proti těm nejlepším.”
