V tradičním souboji, o to kdo víckrát „píchne”, Ježci neuspěli. Roj Sršňů byl tentokrát nad síly ježčích bodlin. Heřmanomsteckým nestačila ani výpomoc v podobě Lukáše „bodláka” Budínského. Na svitavském letišti se v sobotním podvečeru nepřistávalo vůbec hladce. Mezitím co naše rezerva na hřišti soupeře hledala způsob jakým Svitavy zaskočí, tak domácí provedli úsporný let, ze kterého vytěžili nejedno hladké přistání. V celkovém zúčtování dokázali Sršni přistát sedmkrát za zády ježčí obrany. Hráči v modrém dělali co mohli, ale domácí zkrátka mohli o něco víc! I nezničitelný Bláža se na střídačce pokoušel utopit Sršně ve své vydařené pasti s názvem PŮLLITR PIVA… bohužel se nechytil žádný. Někdy má vyrovnaný match trochu odlišné podoby. Někdo si představí bitvu o jedné, až dvou brankách. Zde se ovšem prohnal průvan dokonce 12 kousků. Úspěšnou honbu za vyrovnáním si nakonec Ježci nechali utéct v samotném závěru. Tento výjezd brala Novelinkova družina především jako stmelovací akci. Ta se i přes nemalou prohru podařila, alespoň dle pořízených videí z ranních hodin. Spravit si chuť se Ježci pokusí 26.10. doma proti Alfě.
Minulý týden ježčí rezerva navařila v Prachovicích, a i když to mělo jisté mezery, dalo by se říci, že většině přítomných chutnalo. Dva body z vyrovnaného matche navnadily na pověstný útok Pirátů. I tak by se dalo nazvat kamarádské přepadení heřmanoměstecké tvrze. Po neúspěšném loňském semifinále to nyní vypadalo, jako by místní hráči hradecký klub na Ježkovce radostně pohostili. V přátelské atmosféře, s úsměvem na rtech a s Ježkem v srdci se domácí třípětková družina směle vrhla na soupeře. Piráti z útoku na ježčí opevnění přešli do obrany a v té se museli velmi činit. Střely 41 ku 20 mluví za vše. Domácím borcům chyběl díky zranění z bitvy dynamický Blažek. My všichni věříme, že bude brzo v pořádku a že celá věc měla patřičný důvod, jako například bránění něžného pohlaví. Blážo jsme s tebou! Nicméně ani tato absence nezabránila výběru Lukáše Novelinky oslavit pohodlné vítězství 5:2.
Jak již titulek napovídá, je jasné, že v Prachovicích rozhodovali o vítězství především nervy z ocele a rychlé servírování. I přes průběh utkání nahoru dolů si Ježci trpělivě počkali až do samostatných nájezdů, kde díky bezchybnému Mencovi v bráně a přesné ráně kapitána Novelinky mohli hráči v modrém ukořistit hráčskou imunitu v podobě dvou bodů.
Po obou loňských neúspěšných utkáních se zelenobílými bylo jasné, že se na zkušeného soupeře bude muset jinak. Celé léto si svěřenci Lukáše Novelinky pokládali otázku, co na tohoto soupeře změnit, aby byl konečný výsledek ve prospěch Ježků. Slibná odpověď se začala formovat po angažování neprůstřelné zdi Petra Smekala do A-týmu. Stačilo jen duo Lubomír Menc a Petr Smekal vyslat daleko od domova. Vše klaplo, když bylo jasné, že přepouští aktéři zavítají až na Půdu Třince. Slibnější podmínky pro výhru naší rezervy už snad ani nastat nemohly.
Muži B - čt 25. 4. 2024 - Čapka Jan
Bod zajistil rezervě druhé místo
V posledním kole základní části 2. Ligy potřebovala ježčí rezerva uhrát alespoň bod, aby uhájila druhé místo v tabulce. Na druhé straně jim stál v cestě už jistý vítěz z Hradce Králové. Poslední vzájemný duel nevyzněl pro naše svěřence zrovna nejlépe a z Hradce si odvezli hrozivý debakl 13:4. V tomto duelu chtěli domácí předvést sílu své ježčí tvrze a zabojovat o vítězství. Ježci byli na zápas dobře naladění poté, co si mohli dopřát vítěznou euforii, o kterou se postaral A-tým a zajistil si přímý postup do play-off. Po výhře áčka 19:2 si přáli odvést stejně dobrý výkon i chlapci z B-týmu. Gólových hodů se dočkala i naše rezerva, bohužel už to nebylo jednoznačným výsledkem v náš prospěch, ale vybojovaným bodem ze samostatných nájezdů. Bod zajistil našemu rezervnímu týmu krásné druhé místo a potvrdil tak dobrou sezónu pro svěřence Lukáše Vajdy.
Ježci Heřmanův Městec vs. HBC Hradec Králové 1998 B 5:6ss (1:1,3:1,1:3 - 0:1)
Do zápasů vlétli Ježci s velikou vervou, soupeři chtěli oplatit předešlou porážku a znepříjemnit pokud možno co nejvíce předávání poháru pro vítěze základní části. Hradec byl běhavý a taktéž nechtěl v zápase vypadat nijak odevzdaně. Domácí nejednou podržel skvělý Novelinka a na druhé straně se zase činil Vrkoslav. K první změně skóre došlo až v 7. minutě, vše na sebe vzal JéňaPilař a ukázal svou herní vyspělost, kdy se vytočil až na vrcholek kruhu a zamířil nekompromisně pod horní tyč - 1:0. Příznivý stav pro domácí trval dalších sedm minut, než si střela Řeháka našla svou cestu do ježčí klece - 1:1.
Druhou třetinu si oba týmy opět připomněli, proč jsou na špičce tabulky. K vidění byl pohledný hokejbal, který byl velmi dynamický a obsahoval plno šancí na obou stranách. Vedení vrátil Ježkům Hladký, kterého si našla přihrávka z hole Pilaře a v úniku vyslal pumelenici, jejíž platnost musel posoudit až rozhodčí po důkladném zamyšlení - 2:1. Netrvalo to dlouho a šály se točily znovu, Vít Musílek využil další pobídnutí od Jana Pilaře - 3:1. Na časomíře se ještě ani nedopsala čísla všech bodových aktérů od posledního gólu a už se skóre zase měnilo. Zdeněk Erban z úniku snížil ranou pod horní tyč - 3:2. Radost hostí ještě ani neutichla, ale brada jim spadla až na zem po střele Musílka, ten rozjásal opět domácí kotel a navrátil dvoubrankové vedení domácím - 4:2. Těsně před sirénou si domácí nepohlídali svou disciplinovanost a odebrali se na trestnou lavici.
Po minutě a půl přišla přesilovková rána Palána, který ještě minulý den dvakrát přesně mířil v ježčím dresu za juniorku, tentokrát minul brankovou konstrukci o pár čísel, ale díky svým geometrickým schopnostem odraz balónku našel Řezáče a ten mohl upravit výsledek - 4:3. Další přesný zásah z hole vedoucího celku přišel po 3 minutách a postaral se o něj hráč, co si zažil, jaké to je být domácím hráčem na Ježkárně, Ondřej Lux - 4:4. Hra se nezastavovala ani po vyrovnaní, stejně tak jako hradecký obrat, ten dokonali Piráti v čase 36:00 opět z přesilové hry. Střela od modré byl tečována Telenským a rázem byl Hradec k vítězství blíže - 4:5. Mnohým týmům by tento obrat sebral vítr z plachet, ale to neznáte Ježky, kteří svou tvrz nikdy nedají lacino. Sestava domácích se zúžila na dvě pětky a minutu před koncem rozvlnil síť domácí Petr Kopriva - 5:5.
V prodloužení, kde je model hry 4na4, poslal do třech domácí Milan Holý. Oslabení 3na4 znělo velmi nebezpečně, ale v tu chvíli se již čtyřbodový Pilař neměl v plánu usadit na dvě minuty v obraném pásmu a zavelel k útoku. Na jeho šikovné ruce nevěřícně hleděl každý pár očí, který byl v danou chvíli duchapřítomný. V útočném pásmu školil obranu hostů nevěřícným způsobem, po páté kličce už málokdo koukal se zavřenou pusou, když v tom okamžiku vyplaval Jan Pilař před osamoceným brankářem, tu sladkou tečku už s trochou smůly nedokázal přidat, to domácím fanouškům nevadilo a jeho jméno mnozí skandují ještě dnes ze spaní. Druhou šanci spálil v samotném závěru přestřelenou prázdnou bránou Musílek, kterému hattrick asi nebyl přán. V samotném závěru zahrozili z brejku i hosté, ale nechali jen vyniknout Novelinkovu
lapačku.
Prodloužení o vítězi nerozhodlo a na řadu přišly samostatné nájezdy. Taktickou změnu provedli domácí ve svém brankovišti, kde se objevil velezkušený Petr Menc. I přes vychytání Luxe a Palána dokázal vsítit branku třetí jezdec Řehák. Po neúspěšných pokusech domácích playerů se tak z výhry mohli nakonec radovat hosté. Každopádně tento zápas jen potvrdil kvalitu obou celků a pro oko diváka bylo postaráno o kvalitní hokejbal.
“Myslím, že pro diváka to byl opět po dlouhé době zápas, kde byl k vidění, krom urputného zápasení, také hezký hokejbal. Do zápasu jsme šli s tím, že si chceme udržet druhou pozici stůj co stůj. Hradec přijel v nadupané sestavě, ale věděli jsme, že v play-off už budou takto vypadat všechny zápasy. Nechtěli jsme jim dát nic zadarmo, byl to běhavý soupeř, šikovný na balónku, ale nebál bych se říci, že jsme měli o žďobíček víc ze hry my. Třetí třetinu předvedl soupeř své kvality a otočil skóre, my jsme však ukázali, proč se z ježčí pevnosti odváží body těžko. Dokázali jsme vyrovnat a v prodloužení soupeři přidělat pár vrásek na čele. Že jsme z toho nevyšli vítězně, už bylo snad jen otázkou trochy štěstíčka navrch pro soupeře. Ukázali jsme si ale, že umíme hrát i proti těm nejlepším.”