Ačkoli výsledek 3:0 zní jako jednoznačný, samotný průběh utkání spíše odpovídal pozápasovému hodnocení Filipa Lebdušky. „Pojďme tu výhru radši hodit za hlavu.” Střelecké trápení ježčích sniperů připomínalo komedii Žhavé výstřely. Samotného brankáře hostí zasypala ježčí rota 40 střeleckými pokusy. Za záda teprve patnáctiletého Radima Křivinky prošlo jen trio domácích ran. Nutno podotknout, že jeden gól vlastně ani střela nebyla. Domácí ostnatá jednotka v záloze se však mohla opřít o skvěle chytajícího Novelinku, který opustil duel s čistým štítem. Samotná ofenziva si však bude muset zamést před svým prahem. Místo aby Ježci pálili ostrými, tak Křivinkovi posílali pozdravy z mezikruží zabalené v bavlnce s blahopřáním k dalším úspěšným zákrokům.
Souboj prvního s posledním, asi tak by se dal nazvat zápas, který měl být původně v režii hostujících Ježků z Heřmanova Městce. Nicméně tady režie nezvládla ukočírovat hvězdné obsazení hradeckého týmu, které se prohánělo po place. Z nabitého extraligawoodu až do druholigového holinywoodu se podívalo hned několik známých jmen. Od úvodní klapky probíhalo vše v pořádku a slova se chopila pouze ostřílená superstar s dlouholetými zkušenostmi Kamil Mlejnek. V prostředním dějství už natáčení kultovního pirátského bijáku vzalo za své. Místo osvětlených pláten kina se dosti napínaly plachty hradeckých Pirátů, kteří veleli k útoku. Ani konečný nápor zúženého ježčího štábu nedokázal odvrátit nepříznivý konec. Hvězdami obsazený výběr hradeckých Pirátů si tak vysloužil od filmových kritiků plný počet v podobě tří bodů.
Poslední podzimní utkání naší rezervy zaválo na Ježkovku, kromě sněhových závějí, i hokejbalové Prachovice. Jen díky nikdy neutuchající práci Petra Mence a středečnímu tréninku juniorů bylo hřiště perfektně připraveno na nedělní utkání. Na branky se malou chvíli čekalo, ale jakmile Ježci roztrhli svůj dárkový pytel, slavilo se každou chvíli. Zlomovým bodem bylo oslabení domácích, kteří hru ve čtyřech nejen ubránili, ale dokonce v ní sami dvakrát udeřili.
Mráz Ježkovky zmrazil Jestřábům křídla, i tak se přeloučští dravci dokázali dostat daleko. Na body to nestačilo, ale jako lekce z produktivity to byla víc než slušná. Ještě po dvou třetinách už to vypadalo, že teploměr, který hlásil mínus šest, zledovatěl domácím Ježkům bodliny. I přes nejistý výkon v prvních dvou třetinách si však Ježci opět díky hattricku Patrika Škody a houževnatosti zbytku mužstva dokráčeli pro tři body. Označit tuto cestu pro tři body jako trnitou, je skoro málo. Domácí se museli prodrat přes obranné bodláčí, nálety Jestřábů a neskonat v krutém mrazu. Aby přítomní diváci neumrzli, museli v samotném závěru rozhněvaní muži rozpálit všechny zúčastněné svou kulturní vložkou. Zimomřivý duel tak nakonec rozohnil i obě střídačky. Krom pěstí létali vzduchem i přilby, Ježci nicméně svou tvrz nakonec ubránili i v boxerském souboji.
Muži B - čt 25. 4. 2024 - Čapka Jan
Bod zajistil rezervě druhé místo
V posledním kole základní části 2. Ligy potřebovala ježčí rezerva uhrát alespoň bod, aby uhájila druhé místo v tabulce. Na druhé straně jim stál v cestě už jistý vítěz z Hradce Králové. Poslední vzájemný duel nevyzněl pro naše svěřence zrovna nejlépe a z Hradce si odvezli hrozivý debakl 13:4. V tomto duelu chtěli domácí předvést sílu své ježčí tvrze a zabojovat o vítězství. Ježci byli na zápas dobře naladění poté, co si mohli dopřát vítěznou euforii, o kterou se postaral A-tým a zajistil si přímý postup do play-off. Po výhře áčka 19:2 si přáli odvést stejně dobrý výkon i chlapci z B-týmu. Gólových hodů se dočkala i naše rezerva, bohužel už to nebylo jednoznačným výsledkem v náš prospěch, ale vybojovaným bodem ze samostatných nájezdů. Bod zajistil našemu rezervnímu týmu krásné druhé místo a potvrdil tak dobrou sezónu pro svěřence Lukáše Vajdy.
Ježci Heřmanův Městec vs. HBC Hradec Králové 1998 B 5:6ss (1:1,3:1,1:3 - 0:1)
Do zápasů vlétli Ježci s velikou vervou, soupeři chtěli oplatit předešlou porážku a znepříjemnit pokud možno co nejvíce předávání poháru pro vítěze základní části. Hradec byl běhavý a taktéž nechtěl v zápase vypadat nijak odevzdaně. Domácí nejednou podržel skvělý Novelinka a na druhé straně se zase činil Vrkoslav. K první změně skóre došlo až v 7. minutě, vše na sebe vzal JéňaPilař a ukázal svou herní vyspělost, kdy se vytočil až na vrcholek kruhu a zamířil nekompromisně pod horní tyč - 1:0. Příznivý stav pro domácí trval dalších sedm minut, než si střela Řeháka našla svou cestu do ježčí klece - 1:1.
Druhou třetinu si oba týmy opět připomněli, proč jsou na špičce tabulky. K vidění byl pohledný hokejbal, který byl velmi dynamický a obsahoval plno šancí na obou stranách. Vedení vrátil Ježkům Hladký, kterého si našla přihrávka z hole Pilaře a v úniku vyslal pumelenici, jejíž platnost musel posoudit až rozhodčí po důkladném zamyšlení - 2:1. Netrvalo to dlouho a šály se točily znovu, Vít Musílek využil další pobídnutí od Jana Pilaře - 3:1. Na časomíře se ještě ani nedopsala čísla všech bodových aktérů od posledního gólu a už se skóre zase měnilo. Zdeněk Erban z úniku snížil ranou pod horní tyč - 3:2. Radost hostí ještě ani neutichla, ale brada jim spadla až na zem po střele Musílka, ten rozjásal opět domácí kotel a navrátil dvoubrankové vedení domácím - 4:2. Těsně před sirénou si domácí nepohlídali svou disciplinovanost a odebrali se na trestnou lavici.
Po minutě a půl přišla přesilovková rána Palána, který ještě minulý den dvakrát přesně mířil v ježčím dresu za juniorku, tentokrát minul brankovou konstrukci o pár čísel, ale díky svým geometrickým schopnostem odraz balónku našel Řezáče a ten mohl upravit výsledek - 4:3. Další přesný zásah z hole vedoucího celku přišel po 3 minutách a postaral se o něj hráč, co si zažil, jaké to je být domácím hráčem na Ježkárně, Ondřej Lux - 4:4. Hra se nezastavovala ani po vyrovnaní, stejně tak jako hradecký obrat, ten dokonali Piráti v čase 36:00 opět z přesilové hry. Střela od modré byl tečována Telenským a rázem byl Hradec k vítězství blíže - 4:5. Mnohým týmům by tento obrat sebral vítr z plachet, ale to neznáte Ježky, kteří svou tvrz nikdy nedají lacino. Sestava domácích se zúžila na dvě pětky a minutu před koncem rozvlnil síť domácí Petr Kopriva - 5:5.
V prodloužení, kde je model hry 4na4, poslal do třech domácí Milan Holý. Oslabení 3na4 znělo velmi nebezpečně, ale v tu chvíli se již čtyřbodový Pilař neměl v plánu usadit na dvě minuty v obraném pásmu a zavelel k útoku. Na jeho šikovné ruce nevěřícně hleděl každý pár očí, který byl v danou chvíli duchapřítomný. V útočném pásmu školil obranu hostů nevěřícným způsobem, po páté kličce už málokdo koukal se zavřenou pusou, když v tom okamžiku vyplaval Jan Pilař před osamoceným brankářem, tu sladkou tečku už s trochou smůly nedokázal přidat, to domácím fanouškům nevadilo a jeho jméno mnozí skandují ještě dnes ze spaní. Druhou šanci spálil v samotném závěru přestřelenou prázdnou bránou Musílek, kterému hattrick asi nebyl přán. V samotném závěru zahrozili z brejku i hosté, ale nechali jen vyniknout Novelinkovu
lapačku.
Prodloužení o vítězi nerozhodlo a na řadu přišly samostatné nájezdy. Taktickou změnu provedli domácí ve svém brankovišti, kde se objevil velezkušený Petr Menc. I přes vychytání Luxe a Palána dokázal vsítit branku třetí jezdec Řehák. Po neúspěšných pokusech domácích playerů se tak z výhry mohli nakonec radovat hosté. Každopádně tento zápas jen potvrdil kvalitu obou celků a pro oko diváka bylo postaráno o kvalitní hokejbal.
“Myslím, že pro diváka to byl opět po dlouhé době zápas, kde byl k vidění, krom urputného zápasení, také hezký hokejbal. Do zápasu jsme šli s tím, že si chceme udržet druhou pozici stůj co stůj. Hradec přijel v nadupané sestavě, ale věděli jsme, že v play-off už budou takto vypadat všechny zápasy. Nechtěli jsme jim dát nic zadarmo, byl to běhavý soupeř, šikovný na balónku, ale nebál bych se říci, že jsme měli o žďobíček víc ze hry my. Třetí třetinu předvedl soupeř své kvality a otočil skóre, my jsme však ukázali, proč se z ježčí pevnosti odváží body těžko. Dokázali jsme vyrovnat a v prodloužení soupeři přidělat pár vrásek na čele. Že jsme z toho nevyšli vítězně, už bylo snad jen otázkou trochy štěstíčka navrch pro soupeře. Ukázali jsme si ale, že umíme hrát i proti těm nejlepším.”
