Covid pauzu vyplníme dalším z řad rozhovorů napříč naším klubem. A začínáme u Víta Vohralíka, který má již zkušenosti s juniorkou, dorostem, též hrál v mužských soutěžích, ale také má za sebou start v dresu národního týmu. A co on sám o sobě prozradil?

V Přelouči se představil velmi mladý tým mladších žáků a nevedl si výsledkově vůbec špatně, když dokázal porazit Autosklo HAK Pardubice, v nájezdech udolat Liberec a jen s Přeloučí tahal za kratší konec, když prohrál 0:1.

Poslední kontakt s hokejkou dost možná v tomto roce měla naše rezerva, která sehrála své utkání v neděli proti Sršňům ze Svitav. Sestavu vylepšili extraligoví junioři a dorostenci a také opory A týmu.

I přípravka Ježků stihla před pauzou odehrát svůj turnaj na který přihlásili Ježci hned dva týmy a tak se dostalo hráčům dostatek zatížení a nevadilo jim ani to, že většina do této kategorie ještě ani nepatří. Spousta nových zkušeností za starší ročník se bude jistě hodit...tedy jestli se ještě někdy začne hrát.

Dorost zopakoval výsledek z Hodonína a opět vyhrál 8:1, když tentokrát porazili Svitavy.

Hodně divokým výsledkem skončila přestřelka v Polabinách, kde padlo hned 15 branek. Bohužel ta rozdílová byla v naši síti. Nováček v dresu Ježků Filip Kovář vstřelil 4 góly.

Věta „Co je?“ nám ze soupeřových úst v 32. minutě nezněla v uších příliš dobře…na konci utkání jsme si ji však naopak zakřičeli rádi zase my!

Na dlouhou dobu poslední utkání a završení JežekTour bylo zaručeně nejtěžší a také nutno podotknout, že jsme se opravdu do poslední chvíle rvali výsledek. Takové bylo sobotní střetnutí v Hradci s jejich rezervou. Oba týmy odehrály neskutečně kvalitní utkání plné rychlosti, důrazu a nasazení. Je smutné, že bohužel tímto zápasem se pro náš elitní tým hokejbalové brány zavřely a proto je důležité, že z Hradce vezeme vydřené tři body.

V Pardubicích jsme nastoupili v dosti omlazené sestavě doplněné o pár dorostenců a juniorů. Soupeř měl k dispozici svoji útočnou sílu.

Do turnajů se již zapojila i poslední věková kategorie a to ta nejmenší mikropřípravka. Pro většinu to znamenalo první měření sil se soupeři z jiných měst a hru na jiném než domácím stadionu. O zážitky tak bylo postaráno.