Předposlední kolo nadstavbové části znamenalo pro juniory výlet do Pardubic. Heřmanoměstečtí chtěli odčinit domácí prohru s tímto soupeřem a také potvrdit svoji formu. Ježky navíc před tímto zápasem posílil hradecký obránce Štěpán Palán, který se uvedl v dobrém světle.
Dva sobotní domácí zápasy a jeden dlouhý nedělní výjezd do Opavy. To vše přinesl další víkend hokejbalových radovánek, během nějž nejstarší mládežnické celky neprohrály a navíc se junioři vyhoupli do čela nadstavbové tabulky.
Mládežnickým kategoriím pomalu ale jistě vrcholí jednotlivé soutěže. Juniorka tentokrát zajížděla do pražské Hostivaře, byla však značně oslabena o trenéra Kozla, který odcestoval se staršími žáky do Svitav. V neděli naopak hostivařští navštívili heřmanoměsteckou Ježkovku, kde se utkali s domácím dorostem.
Na zlepšený výkon juniorů z minulého týdne chtěli svěřenci Jiřího Kozla navázat i poslední březnovou sobotu, kdy na domácím hřišti přivítali Plzeň. Ta poprvé na jaře nastoupila prakticky s celým svým kádrem, a tak se dal čekat kvalitní hokejbal z obou stran.
Po zimní hokejbalové přestávce se jednotlivé soutěže vrací do běžného koloběhu. Jako první ježčí tým svoji soutěž zahájila juniorka, jenž opět po roce postoupila z prvního místa do elitní nadstavbové skupiny. Los soutěže jim na poslední únorovou sobotou přisoudil cestu do Plzně.
Ta se po podzimní části taktéž nacházela na prvním místě své divize, a tak bylo jisté, že se odehraje kvalitní utkání. Domácí nastoupili v oslabené sestavě, bez hráčů, kteří nastupují v extralize. Stejně tak Ježkům chyběla zvučná jména, jež si odvezla z Vrťas cupu nepříjemná zranění. Heřmanoměstečtí tak museli pracovat se ztrátou Sedláka a Kachlíka.
Plzeň na svého soupeře od prvního střídání vlétla a zatlačila ho. Domácí však zapomněli na zadní vrátka, díky čemuž se již v sedmatřicáté sekundě radoval LUKÁŠ KOZEL, který dorazil míček přesně mezi Kočkovy betony – 0:1. Nadále jsme však mohli pozorovat herní převahu plzeňských Mečounů, kteří ukazovali, že jsou ve zdejší Precol aréně doma. Největší šanci měli během úniku jednoho ze svých útočníků, fenomenální Páv si s ním však s ledovým klidem poradil. Do dalších zajímavých příležitostí však Ježci domácí nepustili, a tak nadešel čas kapitána VOJTĚCHA ŠMÍDA, který za pomoci pokynu rozhodčího nejrychleji zhodnotil situaci v brankovišti a dorazil Čapkovu střelu – 0:2.
Druhá třetina byla pro hosty o poznání lepší, alespoň co se herního projevu týče. Snahu o převzetí otěží zápasu však zmařila četná vyloučení Ježků. Naštěstí defenziva heřmanoměsteckých byla neprůstupná, především trio Kozel, Šmíd, Pilař si z tohoto zápasu odneslo mnoho vyznamenání za obětavost v podobě modřin. Poslední dva jmenovaní však zůstávali činní i v útoku, a tak to na konci druhé třetiny bylo 0:3, krásnou ranou k tyči přivítal vystřídavšího Růžičku v brance ŠMÍD. Do zajímavých příležitostí se dostával také nový člen první útočné trojice Hladký, střelecké štěstíčko však zapomněl s sebou do Plzně zabalit.
Soustředěný výkon Ježků byl k vidění i v třetí periodě. Opětovná mnohá vyloučení opět dala domácím Mečounům prostor v útoku, ale pečlivá obrana v čele s Adamem Pávem skórování nepřipustila. O tom, že přes zimu nezapomněl střílet góly nás ještě jednou dvě sekundy před koncem přesvědčil střelou do prázdné brány ŠMÍD a zkompletoval tím hattrick. Navíc tak dal konečnou podobu výsledku 0:4, Páv si připsal druhou nulu v sezóně.
Sestava:
Páv, Vašák - Musílek, Zmek - Kovář, Čapka - Roztočil - Hladký, Pilař, Šmíd - Řivnáč, Kozel, Bakus - Zlesák, Mareček, Bičík
Jiří Kozel, hlavní trenér juniorů: "První třetina by se dala popsat slovy, že soupeř tlačil a my trestali. Dopředu jsme se příliš nehnali, ale když už tak to byla šance. V druhé třetině to začalo vypadat, že jsme začali přebírat otěže zápasu, ale začala přibývat vyloučení, která nás stála spoustu sil. Většina hráčů si tak připomněla při bránění přesilových her, jaké to je dostat míčkem, ale i tak jsme bránili obětavě dál a dál. Navíc se nám povedlo vsítit branku číslo tři a soupeři nezbývalo nic jiného než všechno vrhnout do útoku a nám trpělivě čekat na chyby, které jsme sice již nepotrestali, ale zároveň neinkasovali a mohli si tak užít vítězný pokřik."