Malenovice - před námi byl poslední zápas základní části, který jsme potřebovali vyhrát a zajistit si tak přímý postup do play-off. Čekala nás náročná cesta až do Zlína a vyráželi jsme v 6:00. Už od začátku panovala dobrá nálada. Vše držel pod taktovkou staronový kapitán Lubomír Menc, jenž převzal pásku po Filipu Pecinovi.
V neděli se A-tým vydal do Poličky, kde bylo cílem získat minimálně dva body a pojistit si tak první šestku, a tím se vyhnout předkolu play-off. I přes výborný brankářský výkon Synka, pět přesilových her a spoustu dalších gólových šancí jsme důrazného soupeře nepřehráli a Kometa se v pomyslném hokejbalovém vesmíru posunula ještě výše. Pro Ježky naopak prohra znamená nepříjemnost v podobě nutnosti vyhrát ve Zlíně, kam se „Áčko“ odebere tuto neděli.
Letní počasí nabídlo v neděli souboj našeho Áčka s Tygry z Mladé Boleslavi. Soupeř s sebou přivezl kvalitní sestavu, která již od začátku nasadila vysoké tempo a hrál se bojovný a kvalitní hokejbal. Naše sestava, posilněná návratem kapitána Peciny, tak musela přidat plyn, a i když tabulkově přijel slabší soupeř, vůbec to tak nevypadalo.
Heřmanův Městec – po nezdařeném utkání v Praze jsme potřebovali opět bodovat a začít proměňovat šance, a to se nám povedlo. Z jihu Čech k nám přijel Suchdol. Soupeř, který před zápasem vládl 1.lize, nastoupil na modrou čáru právě na Ježkárně. Naše skupina byla motivována o to víc, že přišla o kapitána Pecinu, který nyní potřebuje věnovat čas rodině, a proto jsme hráli i za něj.
Osudy sportovců bývají rozmanité. Občas se propletou nečekaně, občas cíleně. O víkendu náš A tým čekají dva náročné duely. Důvěru pro ně získala brankářská dvojice, která se potkává na hřištích dlouhé roky. PETR MENC a TOMÁŠ DVOŘÁČEK poprvé v historii hokejbalu na jedné střídačce. Sny se plní S JEŽKEM V SRDCI.
Dohromady mají 85 let. A rozhodně nepůsobí staře. V době, kdy se poprvé uviděli bylo Petr Mencovi tolik, kolik je Tomáši Dvořáčkovi dnes. Tehdy však Dvořka teprve čerstvě prolomil hranici označenou náctiletí...
Tomáši, vybavíš si vzpomínku na první setkání s Petrem Mencem?
No samozřejmě! Tohle je velká vzpomínka v mém životě a taky velký motiv chytat. Každý mi říkal, koukej na něj - ten chytá! To se nauč! Nebuď línej... a já až do této sezóny myslel, že se celou dobu tolik snažím, jako Peťan. Teď ho vídám na tréninkách. I dnes vidím, že na jeho energii a nasazení zdaleka nemám. A to jsem stále o 15 let maldší...
Takže si plníš svůj sen, proč jsi šel do Ježků?
Být někde rád a spokojený je mozaika věcí. Mít možnost být s Peťanem v jednom dresu, vidět ho na tréninku i v zápase a teď dokonce být s ním při zápase coby tandem... to je opravdu blyštivý klenot do mého deníčku. Vždyť já hrál v jednom týmu s kapitánem mistrů světa Petrem Novákem, dneska legendou hokejbalu a i ten Novas začínal jako vykulený kluk na jednom hřišti, kde brankovišti vládl Petr Menc! Tohle je prostě pro mne jako brankáře (a při vší úctě ke všem, se kterými jsem kdy v jedné kabině byl) úplně věc výjimečná. Podle mne jeho život už čeká jen na vhodný scenář a hollywoodský trhák půjde do kin...
Už jsi to někde zmiňoval, že si píšeš deníček - prozradíš nám nějaký čerstvý zápis?
No to se hned nabízí - rád - cituji: Dnes je pátek 13.října. Na pověry nevěřím. Vím, že jeho jeho jméno spojeno s templáři. A to je větší tajemství, než nějaká pověra. Na trénink se hlásilo pár jmen, protože o víkendu nehrajem. Bude i Peťan, tak musím jet, musím zase okukovat jeho chytání - říkal jsem si, když jsem doma dával věci do auta a lehce zklamaný, že můj osobní řidič Albert raději hraje piškvorky, než aby mne dovezl. Rozcvičil jsem se jako obvykle. Tři ribana, každé z jiného klubu na sebe, mne vždy navodí to správné nastavení mysli. Jdu na plac. Světla svítí, branky na svých místech. První střelec testuje svou hokejku a míčky. Levý horní roh vymetá s přesností na milimetry. Kdo to proboha je? To není možný? Já mám mlhu. Další z mých velkých snů je tu. Milý deníčku - dnes s námi v tréninku ukázal své umění PEPA KOZEL! Dnes úplně neusnu. Chytil jsem mu sice jen jednu střelu a to ještě nevím čím, ale chytil. Dnes fakt neusnu...
Raději více necitujme, cítím jak ti zvhly oči. Jak se těšíš na víkend?
Budu s Peťanem ve dvojici. Budu mu nablízku. Těším se moc. Ani nevím s kým hrajeme, ale budu s Peťanem...
Rozhovor jsme absolvovali po telefonu. Spojení se nějak znenadání přerušilo. Zavolali jsme tedy i Petrovi:
Petře, ty si vybavíš vzpomínku na první setkání s Tomášem Dvořáčkem?
V mém věku? To fakt úplně netrefím. Ale samozřejmě jako brankaře soupeře ho znám dlouho a jsem moc rád, že k nám do klubu přišel. Jeho povaha, zápal a kamarádskost k nám sedí. I jako soupeři jsme se na sebe vždycky dokázali víc smát než mračit.
Blíží se víkend, kdy budete spolu ve dvojici s A týmem. Jaké to bude?
Já jsem vždycky na hřišti rád. Áčko nám roste a já mu vždycky strašně rád chci pomoct. V jaké roli to bude, to úplně neřeším. Pro mne je vždycky první úspěch týmu a tam rosteme správně. No a Tomáš? Posledně v Budějovicích prý úplně nezářil. Tak já věřím, že se rozzáří naopak hned teď, ať už jeho či moje role bude jakákoliv.
Už víte, kdo nastoupí proti Letohradu, kdo proti Poličce?
Víme. Ale to je na trenérech a kabině. Tohle není pro média. Přijďte na stadion a uvidíte.
==
