O víkendu sehráli starší žáci dvě utkání proti soupeři z Hradce Králové. Domácí celek však byl v obou utkáních lepší. I tak předvedla družina Jirky Kozla velmi bojovný výkon, a to především v prvním zápase, kdy dokázala soupeře potrápit. Přečtěte si krátké shrnutí trenéra Kozla.
Od nejstarších a nejzkušenějších kategorií jsme se dostali až ke starším žákům, kteří nám uzavřou sérii rozhovorů NAPŘÍČ KLUBEM. Ježci se vždy prezentovali jakožto klub s rodinným zázemím. To že tu každý zná každého nikdy nebylo pouhou frází, ale čistým faktem. Samozřejmě tak u nás nenaleznete jen dlouholetá kamarádství, ale také rodinné vztahy. Tím asi nejznámějším rodinným klanem, bez kterého by Ježci rozhodně nebyly tím, čím jsou, je bezesporu rodina Kozlových. Ať už zabrouzdáte mezi trenéry či hráče, vždy naleznete někoho s tímto příjmením. Proto ani v této rubrice nemohl chybět člen tohoto rodu. Nyní jsme vyzpovídali nejmladšího Filipa Kozla. Ten momentálně nastupuje v kategorii starších žáků a dorostu. Starší žáci po podzimu okupují čtvrtou příčku a bodová propast mezi nimi a třetí alfou tvoří více než deset bodů, což není zrovna příznivé pro jarní dotahování. Vzhledem k omlazení této kategorie je i čtvrté místo možným překvapením. Filip si mohl zahrát v rámci ježčího dne po boku taťky (Jiřího Kozla) a bráchy (Lukáše Kozla) za jeden tým, kdy byl v rámci exhibice součástí ježčího A-týmu.
První červnový víkend tohoto roku byl ve znamení kvalifikačního turnaje na MČR pro kategorii starších žáků. Toho se zúčastnili také naši hráči pod taktovkou trenéra Jiřího Kozla. Turnaj se konal v pražských Čimicích, ale pro naše borce nedopadl nejlépe. I tak však předvedli sympatické výkony, bojovnost a odhodlání vyhrát či otočit utkání za nepříznivého stavu. Jednotlivé zápasy hodnotil trenér Kozel následovně.
V sobotu se na hřišti Hradce Králové odehrál souboj o druhou příčku regionu východ. Sestava starších žáků doznala značných změn, když hned pětice hráčů základní sestavy byla omluvena z důvodu nemoci či zranění. Trenér Jiří Kozel, tak musel šáhnout do rezerv.
Ježíšek přišel ke starším žákům o něco dříve a naděloval opravdu hodně. Nedá se nic dělat musíme se oklepat a zkusit 5. 11. od 10:00 porazit potřetí Přelouč.
HBC Hradec Králové 1988 – Ježci Heřmanův Městec 23 : 0 (13:0,6:0,4:0)
Jiří Kozel: „Po dvou zápasech, které jsme zvládli proti Přelouči jsme opět hráli s týmem, který patří mezi první tři nejlepší Východočeské celky, s nimi se nemůžeme pasovat. V předešlých zápasech proti těmto soupeřům však tým chtěl se soupeřem bojovat a uhrát co nejlepší výsledek. Navíc jsem na střídačce vždy spatřoval nahecování a chuť soupeři čelit i za narůstajícího výsledku.
Tentokrát jsme do zápasu vstoupili přímo úděsně a také si z první třetiny odnesli debakl, který se nedá okomentovat jinak než, že jsme si ho zasloužili. Od druhé třetiny jsme se zlepšili a přeci jen začali konečně makat a hlavně směrem dopředu si i něco vytvořili – škoda jen, že tam něco nespadlo. Piráti kombinovali super přihrávky s ještě lepší hrou 1 na 1, však někteří hráči již hrají v kategoriích mladšího dorostu.
Doufám, že za špatným vstupem do utkání bylo několik faktorů, že většina hráčů měla v nohách, ze dne předešlého celodenní výběrový camp, pak to, že většina hráčů odehrála hned ráno v Hradci Králové dvě vítězná utkání kategorie MŽ a následně museli čekat 4 hodiny na utkání žáků starších a trošku se z nich vytratila chuť ještě ten den něco předvést.
Na soupeře z první trojky nestačíme, není ostuda prohrát, dostat ranec, ale je ostuda odehrát zápas, tak jak jsme odehráli první třetinu…to snad napravíme. Nyní jdeme na Přelouč, kterou se pokusíme potřetí porazit a tím dát najevo, že na poslední místo nepatříme. Pak nás čeká Letohrad s Macháčkem, kde to bude opět těžké, ale snad to zvládneme lépe herně – výsledek se uvidí.
Jen ještě doplním, pro ty co vystraší výsledek 23:0 – není to nejhorší výsledek, týmy v této soutěži prohrávají i vyšším rozdílem.“