Junioři22.10.2020Luka VajdičPřečteno: 249x

Byla to pro mě neskutečná čest zahrát si za nároďák, říká Vít Vohralík

Covid pauzu vyplníme dalším z řad rozhovorů napříč naším klubem. A začínáme u Víta Vohralíka, který má již zkušenosti s juniorkou, dorostem, též hrál v mužských soutěžích, ale také má za sebou start v dresu národního týmu.

A co on sám o sobě prozradil?

Ahoj Vohry, než prejdeme k samotné juniorce, prozradíš nám, jak a kde si s hokejbalem začal?

Ahoj. Od mala se mi líbil hokej. Jednoho dne jsem v televizi viděl reportáž o hokejbalu. Tento sport se mi zalíbil, a tak jsem se rozhodl, že ho začnu hrát. Našel jsem si klub v mém okolí (Ježci), kontaktoval trenéra a začal jsem hrát.

Jak dlouho už hokejbal hraješ?

5 let

Letos jste začali hrát Juniorskou extraligu, je to opravdu o hodně vyšší level?

Bohužel jsem měl možnost hrát pouze jeden zápas, takže moc nemohu posoudit. Byl náročný, ale že by byl o hodně náročnější než dorost si nemyslím. Musím ale říct, že zápas byl velice kvalitní.

Proč si hrál zatim jen jeden zápas?

První víkend jsme měli dvojzápas, a to jsem byl nemocný. Následující víkend jsme měli zápas zrušený, protože v soupeřově týmu se vyskytl koronavir, takže možnost si zahrát jsem měl až čtvrtý zápas.

Ten zápas jste prohráli, v čem byl soupeř lepší?

Lepší byli každopádně ve střelbě, přestříleli nás 37:8. Za to že jsme dostali pouze dva góly může Adam, který v bráně předvedl vynikající výkon.

Ještě po tobě budu chtít jedno srovnání, nastoupil si i v zápasech v mužích, juniorka se tomu podobá nebo jsou ty ligy úplně jinde?

Jak jsem již řekl, hrál jsem pouze jeden zápas, tak nemohu posoudit. Co ale vím z minulých let, tak hra za A tým byla o hodně rychlejší než dorost a naopak hra za B tým mi přišla jednodušší.

Na který zápas ve své kariéře si vzpomeneš s radostí a proč?

Asi to není jen jeden zápas. Nejraději si vzpomenu na zápasy za národní tým, protože to byli úžasné zápasy a byla to pro mě neskutečná čest zahrát si za nároďák.

Jaké byly pocity, když jsi obdržel pozvání do národního týmu?

To se ani nedá vyjádřit. Bylo to prostě úžasný a byl jsem nesmírně šťastný.

Jak probíhalo tvé připravování na reprezentaci?

Trénoval jsem s naším A týmem chlapů a hrál zápasy s nima, a to mi moc pomohlo.

Koho ty považuješ za největší legendu Ježků?

Za největší legendu Ježků považuji Kamila Mlejnka, jelikož ve svém věku stále hraje hokejbal.

 

Děkuji ti moc za tvůj rozhovor a přeji ti, abychom se brzy potkali na hřišti a aby se tě doba COVIDÍ ničím než jen pauzou nedotkla.