KLUB26.10.2020Jiří KozelPřečteno: 165x

3.-5.6. 2011 MČR přípravek

Ve dnech 3.6. – 5.6. 2011 se v Pardubicích uskutečnilo mistrovství České republiky přípravek v hokejbale. Tohoto turnaje se zúčastnilo 20 mužstev ze všech koutů České republiky, pravidelný účastník Ježci Heřmanův Městec nemohl chybět. Účastnit se mohli kluci ročníku 2 000 a mladší a dívky 1 998 a mladší. Ježci tento turnaj pojali jako přípravu na mistrovství minipřípravek, které se koná 11.6. – 12.6. v Hostivaři. Z 15 hráčů, které měli Ježci k dispozici hned 11 splňuje normy mladší kategorie, věkový průměr se pro neúčast dvou starších hráčů zastavila na 8,26 a tak se na hřišti potkávali někteří naši šestiletý se potkávali u mantinelu s jedenáctiletými kluky a ještě o dva roky staršími děvčaty. Turnaj se hrál na celé hřiště 2x10 minut čistého času. Ježci byli nalosováni do těžké skupiny D, kde se potkali s SK Kometa Polička A, HBT Vlašim, HBC Hostivař a HBC Rakovník

Pátek 3. 6. 2011

SK Kometa Polička A - Ježci Heřmanův Městec11:0 (5:0; 6:0) – Hned v prvním zápase jsme potkali Poličku, která se netajila touho odvézt si z turnaje jednu z medailí. Kluci byli na zápas hodně nažhavení a nadšeně bojovali a snažili se udržet co nejlepší výsledek. Od začátku bylo jasné, kdo je na hřišti pánem a výsledek se zastavil na 11:0.

 

Ježci Heřmanův Městec - HBT Vlašim 1:10 (0:5; 1:5) – Odpoledne nás čekal další těžký a o hodně starší tým, i tak do zápasu kluci nastoupili s hlavou nahoře a s touhou postavit se osudu. Mírně pozměněná sestava (pouze prohození hráčů v lajnách) přinesla první gól. I přes výsledek bylo znát, že zápas byl lepší a již jsme dokázali ohrozit i branku soupeře. Čestný úspěch vstřelil Štěpán Pilc po nahrávce Vojtěcha Šmída a Tomáše Hudce.

 

Sobota 4. 6. 2011

Ježci Heřmanův Městec - HBC Hostivař 0:7 (0:1; 0:6) – Druhý den, se nám povedlo kluky opět nemotivovat, aby neztráceli hlavu, že budeme bojovat za jakéhokoli výsledku. Celý zápas byla Hostivař lepším mužstvem. Ježčata bojovala a Hostivař dlouho nemohla najít na naše brankáře (Kateřina Teplá, Matěj Holub – celý turnaj se pravidelně střídali v polovině zápasu) recept. V druhé půli, došli síly a Hostivař začal výsledek navyšovat. Bylo důležité, že jsme dokázali hrát již i na půlce soupeře a vytvořit si nějakou tu příležitost.

 

HBC Rakovník - Ježci Heřmanův Městec 3:4 (1:2; 2:2) - První zápas, kde každý cítil možnost soupeře porazit a tvrdě se nám to vymstilo. Kluci se zapomněli na buli a když hráč Rakovníku vstřelil první branku utkání, tak naši kluci stáli snad ještě v základním postavení. Uteklo 5 vteřin a prohrávali jsme 1:0. Celý turnaj nemuseli a ani nechtěli trenéři Kamil Mlejnek a Jiří Kozel na nikoho křičet. Vše se řešilo formou rad a hlavně neustálého povzbuzování a hecování. Kluci zjistili, že musíme začít hrát a vrhli se do útoku. Hra se odehrávala výhradně na půlce Rakovníku. V první půlce se nám povedlo dvěma góly zápas otočit, když vyrovnával Štěpán Pilc, jež využil přihrávku svého dvorního nahrávače Vojty Šmída. Druhá branka padla z trestného střílení, které si proměnil sám faulovaný Jarda Novák. Nástup do druhého poločasu trval Rakovníku o 5 vteřin déle a byl tu opět remízový stav 2:2. Opět jsme zamkli Rakovník a ten jen stěží odolával. V čase 16:21 natáhl od modré Honza Čapka a balónek se vlnil v síti po třetí. Když v čase 18:30 speciálně složená formace využila přesilovou hru, souhrou Štěpána Pilce s Tomášem Hudcem, a poslal Ježky do dvou gólového vedení, tak se zdálo být rozhodnuto. Rakovník a hlavně jeho nejšikovnější hráč Kolář zápas opět zdramatizoval. 41 Vteřin před koncem 3:4. Do dalších šancí se již, ale nedostali. Poměr střel 5:17 hovoří za vše.

 

Ježci Heřmanův Městec - Kometa Polička B 0:6 (0:2; 0:4) – Konečné 4. Místo v tabulce nám přisoudilo, jako dalšího soupeře Poličku B, šlo zde vlastně o výhradně hokejisty Prostějova, kteří každým zápasem rostli a balónek spojený s  běháním již nebyl pro ně problém. Třetí zápas v jeden den, který byl neskutečně teplý a dlouhý, vždyť první zápas jsme odehráli ráno v 8:50 a poslední začínali v 16:20, se bylo opět na co koukat. Kluci opět plnili skvěle pokyny a góly začala střílet až v druhé polovině zápasu, kdy hlavně naši šestiletí sotva motali nohama.

 

Neděle 5. 6. 2011

Nové Strašecí - Ježci Heřmanův Městec 0:1 (0:1; 0:0) – Další soupeř potěšil většinu kluků, protože si pamatují urputné boje našeho „A“ mužstva mužů, kdy v semifinále porazili právě Nové Strašecí 3:2 na zápasy. Do utkání vstoupilo o hodně lépe Nové Strašecí a snad tři minuty jsme se nemohli dostat z vlastní třetiny. Jeden úspěšný útok ale vše změnil. Najednou jsme byli všude první a „bubáci“ se museli obávat, že jim tam něco spadne. A spadlo Tomáš Hudec krásně prošel a s nájezdem na brankáře z pravé strany si nádherně poradil, když vymetl i poslední pavučiny horního rohu u bližší tyče. Pojistit vedení mohlo hned několik hráčů, ale stále né a né přijít druhý gól. Brankáři však pochytali všechny střely soupeře a hubené vítězství bylo naše.

 

Tatran Třemošná - Ježci Heřmanův Městec 1:2 (0:0; 1:2) – Pro naše kluky souboj o 17. místo, bylo nejspíš finále, nedokážu si jinak představit tu sílu která se v nich vzala. Třemošná rozhodně byla urostlejší a silnější, ale bojovnost a srdce jsme měli my. Nebudu zde psát, že jsme byli lepším mužstvem, Třemošná nás několikrát motala dlouhé minuty v našem pásmu, ale nevypracovávali si tolik stoprocentních šancí, míček se spíš motal po mantinelech a místo před brankou jsme bezpečně hlídali. Kluci plnili vše na sto procent a pak to přišlo jeden z rychlých brejků na dvakrát usměrnil do branky Tomáš Hudec, Třemošná znervózněla a naši pomalu vyrovnávali hru, přicházeli další šance a jednu z nich proměnil Štěpán Pilc. I toto utkání jsme odehráli na celé tři útoky, nic se speciálně nevymýšlelo a i to bylo asi cílem úspěchu. Až při závěrečném odpočítávání vteřin, již kluci ztratili trošku hlavu a skoro již s rukama nad hlavou inkasovali nic neřešící gól. Pak už nastala valná hromada na ježčím brankáři, pokřik, předání poháru a odměn.

 

Konečné pořadí MČR přípravek:

  1. OEZ Letohrad
  2. HBC Vsetín
  3. Kometa Polička A
  4. HC ŠD Písek
  5. HBT Vlašim
  6. Autosklo Pardubice
  7. ALPIQ Kladno
  8. HBC Hostivař
  9. Pedagog Č.B.
  10. HBC Plzeň
  11. Ďáblové Praha
  12. Svítkov Stars Pce
  13. 1.HBC Svitavy
  14. Česká Třebová
  15. Kometa Polička B
  16. Kert Park Praha
  17. Ježci Heřmanův Městec
  18. Tatran Třemošná
  19. Nové Strašecí
  20. HBC Rakovník

 

 

 

 

 

Rozhovor s jedním z trenérů Jiřím Kozlem

 

S jakými ambicemi jste odjížděli do Pardubic na MČR přípravek?

Jeli jsme si zahrát, nedáváme si žádné složité cíle co se mládeže týká. Pro nás je důležité, aby nám hlavně členská základna rostla a kluky to bavilo. Hráli všichni hráči, útoky se střídali postupně, žádné vymýšlení, stahování hry na dva útoky nebo pár hráčů, nic takového tihle malý kluci potřebují hlavně hrát. Je fantastické, že ti starší nikdy neremcali na ty malé. Byli jsme parta která fungovala a žila na střídačce i mimo ní. Nevybavuju si, že by někdo někomu něco vyčítal. Pravidelně jsme střídali i oba brankáře, vždy odchytal jeden jednu polovinu utkání a druhý druhou. Úkol tedy zněl držet partu, všichni hrát a nevzdávat se.

 

Jak si ceníte nakonec 17. místa z dvaceti zúčastněných?

Neskutečně. Stále tomu nemohu uvěřit. Vždyť jsme jeli na turnaj kde hráli často jedenáctiletí kluci a dokonce třináctiletá děvčata, s týmem který měl věkový průměr 8,2 roků. Náš nejvyšší hráč by se v těch nejlepších týmech výškově ztratil a naši nejmenší byli i o tři hlavy menší. A jak jsem již odpověděl v minulé otázce, u nás hrál stejný čas ten nejmenší, stejně jako ten nejvyšší! Kdyby mi někdo řekl, před turnajem že třikrát vyhrajeme, tak bych mu nevěřil. Porazili jsme ty co byli na tom stejně jako my, kde měli kluky namixované věkově od nejmladších po starší a jako bonbónek byla Třemošná, která byla přeci jen asi starší než my.

A kdyby kluci skončili poslední a hráli jak hráli, tak i tak by to pro nás trenéry byla odměna, kluci ukázali, že je ten sport baví a to bylo hlavní.

 

Spolupracoval jste s trenérem Kamilem Mlejnkem (trenér „A“ Ježci Heřmanův Městec, jak spolupráce fungovala a jak jste měli rozdělené role?

V trénování jsem začátečník a spousty věcí se zatím učím. Být po boku Kamila Mlejnka, bylo perfektní. V pátek, když jsem nemohl, skrz pracovní vytíženost, vymyslel po prvním zápase sestavu, která šlapala až do posledního utkání, bylo to zcela vyvážené, tady ukázal, jaký je trenér. V sobotu jsme již spolupracovali a rozdělili si role. Pan Mlejnek vždy po střídání vysvětloval, klukům co dělat jinak. Hrozně se mi líbilo, že to nebylo formou teď si to pokazil, hrál si špatně, nebo něco podobného. Bylo to spíš příště to zkusíme trošku jinak. Já jsem sledoval víc dění na hřišti a že kluky už znám, tak vím že když budu křičet, tak se jejich výkon ještě zvedne. Není to nadávání, je to jen o povzbuzování, dodáváním jim energie a sílu do každého souboje, myslím, že to funguje. Ono zkuste si čelit třeba dvou minutovému tlaku bez střídání, kluci sotva lezou, ale když na ně houknete ještě udělají krok a na konec se to třeba povede vyhodit.

 

Co se Vám na turnaji líbilo?

Líbila se mi atmosféra, která kolem byla. Nevím, jak se hrálo na druhém hřišti v Alfa aréně kde se odehrávali souboje o medaile, ale ve Svítkově vládla pohoda. Až na jediný incident kdy si smolně brankář strčil míček sám do branky a nejspíš jeho tatínek mu tam pěkně zahrál, jsem nic nezaznamenal. Hrálo se i férově z čehož jsem měl asi největší strach. Ono když se potká u mantinelu kluk kterému je 6 má 105cm a 18 kilo se soupeřem který má třeba 160 cm a 60 kilo, tak Vám trošku zatrne, ale při našich zápasech, se sice bojovalo, ale ti velcí byli k těm malinkým ohleduplní co to jen šlo.

 

Jak se Vám líbila hra Vašeho mužstva?

Líbilo se mi, že už ti šestiletí chápali jaká je jejich role. Už to nebyla taková ta hurá hra, lítání za balónkem, hlídali si své pozice. Vznikali tak nádherné momenty, kdy naši nejmenší hlídali naopak ty nejstarší od soupeře a nebyli jim ani po loket a stále s nimi popobíhali, jak oni se stavěli do různých pozic. Byli tam i přihrávky a věci co se snažíme dělat v tréninku. Hlavní je ta chuť, bojovnost a srdíčko. U těch věkově starších si hrozně vážím toho, že ani jednou neřekli za to může ten prcek, že už někdo s někým nebude hrát, nebo něco podobného.

 

Nejlepší hráč Ježků na MČR přípravek?

Byl jeden vyhlášen jeho jméno bych nerad říkal. Nemám rád individuální ceny u malých dětí, proto odpovím jednoduše. Nejlepší hráč byl tým, tedy Ježci!

 

Co dál čeká Ježčí kluky a holky?

Za týden jedeme na MČR minipřípravek do Hostivaře, kde se představí, další kluci kteří teď chyběli pro nemoc.