Malenovice - před námi byl poslední zápas základní části, který jsme potřebovali vyhrát a zajistit si tak přímý postup do play-off. Čekala nás náročná cesta až do Zlína a vyráželi jsme v 6:00. Už od začátku panovala dobrá nálada. Vše držel pod taktovkou staronový kapitán Lubomír Menc, jenž převzal pásku po Filipu Pecinovi.
V neděli se A-tým vydal do Poličky, kde bylo cílem získat minimálně dva body a pojistit si tak první šestku, a tím se vyhnout předkolu play-off. I přes výborný brankářský výkon Synka, pět přesilových her a spoustu dalších gólových šancí jsme důrazného soupeře nepřehráli a Kometa se v pomyslném hokejbalovém vesmíru posunula ještě výše. Pro Ježky naopak prohra znamená nepříjemnost v podobě nutnosti vyhrát ve Zlíně, kam se „Áčko“ odebere tuto neděli.
Letní počasí nabídlo v neděli souboj našeho Áčka s Tygry z Mladé Boleslavi. Soupeř s sebou přivezl kvalitní sestavu, která již od začátku nasadila vysoké tempo a hrál se bojovný a kvalitní hokejbal. Naše sestava, posilněná návratem kapitána Peciny, tak musela přidat plyn, a i když tabulkově přijel slabší soupeř, vůbec to tak nevypadalo.
Heřmanův Městec – po nezdařeném utkání v Praze jsme potřebovali opět bodovat a začít proměňovat šance, a to se nám povedlo. Z jihu Čech k nám přijel Suchdol. Soupeř, který před zápasem vládl 1.lize, nastoupil na modrou čáru právě na Ježkárně. Naše skupina byla motivována o to víc, že přišla o kapitána Pecinu, který nyní potřebuje věnovat čas rodině, a proto jsme hráli i za něj.
Na počátku všeho byl sen o účasti v národním týmu. Po tvrdém úsilí, které se vyplatilo, můžeme přivítat v řadách ježků dalšího mistra světa, není jím nikdo jiný než Tomáš Hudy Hudec.
Ahoj Hudy, na úvod bychom ti rádi pogratulovali za celé ježčí mužstvo, jaký to je pro tebe pocit stát se mistrem světa?
Ahoj, je to něco neuvěřitelného, jsem rád, že jsem to mohl zažít. Jsem moc vděčný za to, že jsem tam mohl jet s takovou skvělou partou a bojovat na hřišti se znakem České republiky na dresu.
Čekal jsi po pravdě před turnajem takový úspěch, nebo jsi byl spíše překvapen konečným výsledkem?
Jeli jsme tam s pokorou, odhodláním bojovat každý zápas a nechat na hřišti cokoliv. Jsme šťastní, že nám to vyneslo zlato.
Bylo pro tebe v týmu snadné se sehrát, nebo to chvíli drhlo?
Chvilku jsme si museli zvykat, ať už na hřiště nebo sami na sebe, ale díky trenérovi, vzájemné komunikaci a skvělé partě nám netrvalo dlouho se dostat do optimálního módu.
Jak probíhaly mistrovské oslavy?
Probíhali už na stadionu a pak na hotelu. Kde se hráli hlavně České písně a popíjelo se.
Přeci jen na hokejisty by se po vyhraném MS čekalo na “Staromáku”, kde se dostalo největšího přivítání vám?
Asi každému doma ve svém kroužku nejbližších.
V minulém rozhovoru jsi říkal co od soupeřů čekáš, splnila se tvá očekávání, nebo tě nějaký tým svou hrou překvapil?
Musím říct, že Velká Británie jde hodně nahoru a stává se zní dost nepříjemný soupeř.
Který zápas pro tebe byl nejnáročnější?
Nejnáročnější a zároveň nejlepší v mé kariéře řekl bych, bylo semifinále proti Québecku.
Popiš trochu našim čtenářům, co sis z turnaje odvezl krom zlaté medaile?
Jednoznačně zkušenosti a nové poznatky o hokejbalu jako takovém. Mám další věci k zamyšlení na kterých musím zapracovat. A Karibský rum…(smích)
Jak moc tě uchvátila Dominikánská republika?
Dominikánská republika je rozvojová země a musíte počítat s tím, že tam moc krásy neuvidíte. Kromě Resortu jsem se do přírody nedostal, ale při cestě autobusem mezi městy a nebo letištěm je to strašně zaneřáděná země. Minimálně ten sever . Z toho jsem byl opravdu smutný. Všude odpadky a bordel . Je to škoda. Na druhou stranu pokud se dokážete dorozumět španělsky (anglicky), tak korály a výlety na vodopády prý stojí za to, ale tam jsem já nebyl.
V létě jsi sehrál MS 3na3 na domácí půdě, kde jste s týmem dokráčeli také do finále, narozdíl od Dominikánské Republiky jste ale na pomyslný vrchol nedosáhli, v čem byl podle tebe ten zásadní rozdíl?
Asi méně zkušeností, trošku jiný náš tým a i tým Québecku. V Hodoníně za ně hráli i borci z AHL a bylo to znát . Za rok se koná mistrovství světa 3na3 právě v Québecku a já věřím, že už jsme se posunuli a dokážeme je pravidelně porážet.
Kdyby jsi měl porovnat tempo čtyřkového hokejbalu s extraligou, v čem jsou podle tebe největší rozdíly?
Rozhodně v intenzitě střídání, hra se nestopuje, neodpočinete si 30 vteřin, jedete na krev, oslabení 4:3 je naprosto rozhodující. Díky menšímu hřišti může padnout gól odkudkoliv a hodně se střílí. Je to trošku jiný sport ale myslím, že by většinu hráčů z 5na5 bavil.
Děkujeme ti za odpovědi a zároveň za ukázkovou reprezentaci klubu na mezinárodní scéně. Přejeme ti mnoho dalších úspěchů, ať už v Čechách nebo opět na mezinárodních turnajích. Hudiny, mnoho štěstí, pokračuj ve skvělé práci!
Díky moc Ježčí rodino!
